Když na Bouřňáku bouří

Vydání: 2007/31 Svobodní zednáři včera a dnes, 31.7.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Trápí vás chmury? Cítíte se přepracovaní? Přesně na tyto a podobné neduhy je vhodný náš dnešní výlet pod heslem: To chce rozchodit. Ano, pohyb je někdy lepším lékem než spánek, nemluvě o sedativech.
Místo tradičního sobotního nákupu vezměte na záda batoh a sedněte do vlaku. Dojedete do zastávky Horní Háj (kousek od Duchcova) a budete procházet Domaslavickým údolím, kde se zachovaly původní bukové porosty. V potůčku můžete ovlažit unavené údy či otřít zpocené čelo. Poznáte vzácný koprník, který roste pouze v Krušných horách?
Přes Vrch tří pánů se dostanete na Bouřňák (869 m). Co to, že by bouřka? Je to skutečně stylové, když dorazíte na Bouřňák za hromů a blesků. Útočiště pak najdete v horské chatě, kterou nechal postavit propagátor turistiky Karel Lím. Jeho zásluhy připomíná pamětní deska. Ve 20. a 30. letech minulého století byli pěší turisté považováni obzvláště venkovskými lidmi trochu za exoty. To ale bylo v době, kdy většina lidí fyzicky pracovala. Dnes je mnohdy naší největší pohybovou aktivitou posouvání počítačové myši...
Procházíme horským střediskem Mikulov. Krušnohorská železniční trať Most–Moldava, která jím prochází, byla předána do provozu již v roce 1885 a je kulturní památkou včetně viaduktů, tunelů a nádražních budov. Za povšimnutí stojí též krásné hrázděné stavby. Vzhledem ke své horské poloze je Mikulov vyhledáván pěšími turisty i vyznavači horských kol, pro které jsou zalesněné svahy Krušných hor se spoustou lesních cest přímo eldorádem. Většina turistických tras je navíc propojena s Německem.
Nekrásnější výhledy se nám naskytnou z blízké vyhlídky Vlčí kámen. V dálce se pyšně tyčí Milešovka, vpravo vidíme Bořeň a Zlatník. Ve Mstišově mají nově opravenou barokní kapli sv. Huberta a hned vedle nás zve k návštěvě hostinec U Macháčků.
Abychom si nezkazili dojem z přírody, můžeme zbylý kus cesty, který vede po asfaltu, dojet do Teplic městskou dopravou. Teplice jsou našimi nejstaršími lázněmi, v 1. polovině 19. století byly dokonce označovány za „salon Evropy“. Léčí se zde převážně choroby pohybového ústrojí. A kdopak zjistí názvy teplických pramenů, děti? (Pomůcka pro dospělé: Pravřídlo a Hynie.) Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay