Jet do Izraele jako letět na Mars

Vydání: 2008/24 Nezavírejme oči před prostitucí, 10.6.2008

Příloha: Doma

Věra Tydlitátová vystudovala FF UK v Praze obor religionistika. Je vedoucí Centra blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Jejím oborem je judaismus a příbuzné disciplíny. Publikuje odborné a populárně vědecké práce, věnuje se také výtvarné tvorbě. Je zakladatelkou Ligy proti antisemitismu.

Kdy jste se začala zajímat o judaismus a problematiku Blízkého východu?

O judaismus se zajímám prakticky od dětství. Dnes už neumím říci, proč mne judaismus od prvního seznámení s ním fascinoval. Nejsou v tom pouze racionální důvody, ale také cosi iracionálního. Vždy jsem chtěla navštívit Izrael, plánovala jsem si to již od konce sedmdesátých let, i když to tehdy bylo nesmyslné přání, asi jako dnes chtít letět na Mars. Ale věřila jsem, že až komunismus padne, do Izraele se podívám. A splnila jsem si to zatím pětkrát.

Proč jste založila Ligu proti antisemitismu? Co bylo onou pomyslnou poslední kapkou?
Liga proti antisemitismu byla výsledkem náhlého nápadu. V noci mě to napadlo a během půl hodiny bylo prohlášení sepsané. Ráno jsem je konzultovala se dvěma kolegy z Plzně a pak jsem text rozeslala. Šířil se jako lavina. Důvody založení jsou zřejmé, nenávist k Izraeli a k Židům se občas objevovala dokonce mezi studenty, ve vulgárnější podobě pak v internetových diskusích, jejichž šílená a bezuzdná nenávist mne naprosto šokovala. Poslední kapkou bylo několik sprostých anonymních e-mailů a dopisů, které jsem dostala. Mí přátelé – Židé mi pak řekli: „Vítej mezi námi. Tohle my vidíme skoro denně.“ A mně došlo, že s tímhle nechci žít.

Čeho jste chtěla dosáhnout?
Měli bychom všemi legálními prostředky vzdorovat projevům antisemitismu. Taky jsem chtěla vyburcovat naši společnost, která jako by o tomto problému nechtěla vědět. Vím, že v tomhle úsilí nejde jen o Židy, ale také o Čechy, rozhoduje se o budoucnosti. Nedělám si iluze, že problém rasismu a antisemitismu vyřešíme, ale věřím, že každý, byť sebemenší krok správným směrem má smysl.

Jak Liga funguje?
Liga není v přesném smyslu organizací. Je to volné sdružení lidí, kteří o sobě vědí, mohou se rychle informovat pomocí internetu, sdělovat si zkušenosti a rady. Máme jen své vlastní síly a zdroje, každý za sebe. Přednášíme zadarmo o problémech antisemitismu nebo informujeme o židovské kultuře.

Proč v ČR antisemitické tendence sílí, i když se už de facto nemají vůči komu vymezovat? Současný počet židovských obyvatel ČR tvoří pouhý zlomek předválečné židovské minority, která čítala 120 tisíc lidí.
Antisemitismus sílí v celé Evropě. Nevím, co je toho přesnou příčinou, ale psychologicky to lze vysvětlit. Evropané se v různé míře podíleli na strašlivé genocidě šoa. Ne všichni, ale ti, kdo nemají čisté svědomí, třeba i pro chování svých předků, mají někdy nutkavou potřebu očistit se tím, že zavrhnou tehdejší oběti. Nacisti a jejich potomci se už nechtějí kát, mají dost pocitu viny. Chtějí najít znovu svou sebejistotu, a proto si hledají argumenty, že ti vraždění nesou na svém osudu nějakou vinu, že si za to mohou sami. Tím či oním. Jsou prostě špatní a hodní smrti.

Kdo jsou současní čeští antisemité?
Existují různé analýzy. Jde o lidi nějak frustrované současnou situací v naší zemi. Ti lidé nejsou schopni pohybovat se ve svobodném demokratickém prostředí, najít své místo ve společnosti. Sdílený antisemitismus jim poskytuje pocit nějaké identity. Mohou si hrát konspirační hry a opájet se sebeobdivem k údajnému hrdinství. Mají společného nepřítele, jemuž lze celkem beztrestně klást za vinu vlastní selhání, neúspěchy a obavy. Tito lidé se ale mohou rekrutovat i z poměrně úspěšných populistů, kteří si od primitivní ideologie slibují politické body. Mohou to být i úplně jiní lidé s různými osobními důvody. Vždy jsou to ale lidé nějak narušení.

Frekventovaným tématem většiny církevních a náboženských organizací v dnešní době je ekumena a mezináboženský dialog. Jak hodnotíte aktuální vzájemné vztahy Židů a křesťanů v ČR?
V poslední době se zdá, že se vztahy mezi křesťany a Židy hodně zlepšují. Existují různé iniciativy a platformy, kde se vede velmi přátelský a velmi otevřený dialog. Podmínkou takového dialogu je ale naprosté zřeknutí se jakékoli misie ze strany křesťanů. I tak máme před sebou ještě velmi dlouhou cestu. Právě antisemitismus je jednou z překážek na této cestě, byť dnes antisemité nejsou vždy křesťané (a dokonce jsou mnohdy silně protikřesťanští), Židé si tradičně projevy antisemitismu spojují s církví. Tato hořká zkušenost mnoha generací nezmizí za několik desítek let, nedůvěra se odbourává těžko a pomalu. Každý projev křesťanského antisemitismu, ba dokonce i jisté arogance a přezírání, ji posiluje a cestu ke smíru prodlužuje.
PETRA PONCAROVÁ Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay