Humpolec a Dačice: nečekané pomníky

Vydání: 2005/5 Žehnání věcí, 26.1.2005, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

To úsloví vstoupilo do povědomí milionů filmových diváků, bez nadsázky se o něm dá říci, že znárodnělo. Na větu potrhlého páně profesora „Přesvědčíme se, jestli je přítomen hliník“ reaguje neméně popletený žák večerní školy pro pracující: „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“
Do Humpolce se ve skutečnosti v inkriminované době žádný Hliník neodstěhoval, přesto byli zdejší obyvatelé pánům Smoljakovi a Svěrákovi za svého „nejslavnějšího přistěhovalce“ natolik vděčni, že mu před pár lety v městském parku odhalili pamětní desku. Pochopitelně aluminiovou. K desce umístěné na mohutném kameni nevedou turistické šipky, ale v parku hned pod náměstím ji nemůže žádný milovník cimrmanovského humoru minout.

Několik desítek kilometrů od Humpolce na jih leží sedmitisícové Dačice; také zde narazíme na velmi netradiční pomník. Když autor těchto řádků pracoval před léty v televizi, nabízel u příležitosti slavnostního odhalení humpolecké desky do večerního zpravodajství také příspěvek o dačickém pomníku kostky cukru. Zatímco o autentičnosti pamětní desce neexistujícímu Hliníkovi nikdo v pražské redakci nepochyboval, pomník zasvěcený první kostce cukru na světě brali redaktoři jako povedený žert. Skutečnost je ale taková, že pomník před dačickým kostelem svatého Vavřince připomíná historickou událost. V nedalekém Kostelním Vydří totiž roku 1829 založili bratři Grebnerové první řepný cukrovar v našich zemích; v dačické rafinérii pak byl roku 1841 vyroben první kostkový cukr na světě. Iniciátorkou tohoto „vynálezu“, který se záhy rozmohl po celém světě, byla údajně manželka šéfa cukrovaru - jednou se při sekání cukrové homole nehezky řízla do prstu a svému choti nařídila, že s tím musí něco udělat. A tak její manžel vynalezl kostkový cukr.

Historii i současnost výroby cukru připomíná stálá expozice v dačickém zámku, hezkým suvenýrem je i speciální balení pravého dačického cukru. Vděčnost technickým novátorům vyjádřili městští zastupitelé právě pomníkem kostky cukru v „nadživotní“ velikosti. Ten pak zaujal na konci osmdesátých let i slavnou islandskou hudební skupinu Sugarcubes (Kostky cukru), jejíž členové se na obal jedné své desky nechali vyfotit právě před dačickým pomníkem.

V Dačicích i Humpolci je kromě pomníků k vidění mnoho zajímavého. Své ratolesti k návštěvě těchto míst ale nalákáte spíš na Hliníka a kostku cukru. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay