Fotbalový dres pro kardinála Bertoneho

Vydání: 2008/2 Maltézští rytíři včera a dnes, 8.1.2008, Autor: Antonín Randa

Příloha: Doma

Když se letos na Velehradě v rámci Dnů lidí dobré vůle objevil kardinál Tarcisio Bertone, nečekaly ho jen oficiální povinnosti, ale byl se také podívat na malé fotbalisty. „Můj oblíbený hráč je Pavel Nedvěd. Škoda, že ještě nemám jeho dres,“ nechal se slyšet vatikánský státní sekretář, když obdivoval dovednosti školou povinných fotbalových nadějí.
„Hned jsem si říkal, že panu kardinálovi musíme dres opatřit,“ usmívá se šéfredaktor Katolického týdeníku Antonín Randa, který si předsevzal, že přání kardinála Bertoneho pomůže vyplnit. „Pavel Nedvěd má s Katolickým týdeníkem dobré zkušenosti. Stačilo tak pár telefonátů, jedna schůzka a podepsaný dres mohl z redakce Katolického týdeníku putovat přímo do Vatikánu,“ vysvětluje šéfredaktor Antonín Randa.
Podle vlastních slov prožíval při opatřování dresu někdejšího sparťanského fotbalisty smíšené pocity. „To víte. Jako pravověrnému slávistovi mi blesklo hlavou, jestli se tímto činem nezpronevěřuji své víře v červenobílé barvy. Ale pak jsem si říkal, že v rámci ekumenických fotbalových vztahů je třeba se nad těmito malichernostmi povznést,“ směje se šéfredaktor a dodává: „Hlavní je, že bude mít kardinál Bertone na Českou republiku milou vzpomínku.“
–red–

Fotbal je byznys, ale já ho hraji srdcem
Jeden z nejlepších fotbalistů současnosti Pavel Nedvěd exkluzivně pro Katolický týdeník
Nejlepší fotbalista Evropy za rok 2003 se médií spíše straní. Nejen v Itálii velmi těžko hledá klid a soukromí, které si může užívat se svou ženou a dvěma dětmi. Své životní motto „Když něco děláš, dělej to pořádně“ vzal tak vážně, že ho dovedlo až do společenství nejuznávanějších fotbalistů světa. Je mu 35 let a v životě si nejvíce cení upřímnosti a přátelství.


Pavle, překvapilo vás, když jste se dozvěděl, že jste oblíbeným hráčem Tarcisia Bertoneho?
Dozvěděl jsem se to od mého advokáta Bronislava Šeráka a dost mě to překvapilo. Samozřejmě, že pozitivně. Vážím si toho. Jsem rád, že jsem mu mohl věnovat svůj fotbalový dres Juventusu Turín.

V Itálii žijete už dlouho, řekněte – vítězí u Italů v neděli spíše fotbal, kostel a nebo stíhají obojí?
Myslím, že lidé v Itálii jsou hodně věřící a milují náboženství i fotbal. V neděli dopoledne tak chodí na mše a odpoledne na fotbal.

V médiích se nedávno spekulovalo, že Vatikán zvažuje založení reprezentačního mužstva. Co byste tomu říkal?
Myslím, že ta myšlenka je dobrá a určitě by měl Vatikán spousty fanoušků!

Máte v Itálii nějaký oblíbený kostel, do kterého rád zajdete, případně místo, kde máte klid a můžete se pomodlit?
Mám kostel v blízkosti bydliště, ale chodím spíše do Turína. Míváme před zápasy soustředění a v neděli dopoledne můžeme navštěvovat mše.

Mnozí lidé v dnešní době obtížně hledají druhého člověka, s nímž mohou hovořit o víře nebo o osobním životě. Máte někoho blízkého, s kým můžete tyto věci probírat a k němuž máte důvěru?
Mám svoji ženu. S ní probírám vše. Také mám přátele a rodiče, s nimi si mohu popovídat o čemkoli. Jsem rád, že je všechny mám, jsou pro mě moc důležití.

V jednom rozhovoru pro Katolický týdeník jste říkal, že je pro vás nesmírně důležitá rodina. Jak se dokážete společně vyrovnávat s tou obrovskou popularitou a zájmem, které vás provází na každém kroku?
Řeknu upřímně, že dost těžko. Jsem dost nesmělý typ a jen si tak vyjít s rodinou je pro nás skoro nemožné. Vím, že to ženě hodně vadí. Snad jí to v budoucnu, až nebudu hrát, vynahradím.

Jak tato situace ovlivňuje výchovu vašich dětí? Máte to jako rodiče složitější oproti běžným rodinám?
Snažíme se je vychovávat absolutně normálně, jako každá běžná rodina. Myslím, že se nám to celkem daří. Děti musí mít respekt k lidem a vážit si všech věcí.

Fotbal je v dnešní době hlavně o byznysu. Vy jste ale v loňské sezoně ukázal, že to neplatí vždy. I když Juventus sestoupil do druhé ligy, zůstal jste mu věrný a neodešel jste. Necítíte se v drsném fotbalovém prostředí s tímto přístupem trochu osamocený?
Nemyslím, protože jsem nebyl sám. Hráči jako Buffon nebo Del Piero také zůstali, i když měli určitě výhodnější nabídky. Něco jsme klubu dlužili a jsem rád, že jsme mu to mohli takhle vrátit. Fotbal je určitě velký byznys, ale hrát by se měl i hlavou a srdcem.

Čeští a moravští kněží se dvakrát do roka schází k fotbalovému zápasu. Moravští kněží většinou vítězí a česká strana se už nechala slyšet, že jí může pomoci jedině Grande Paolo. Nepřišel byste jim pomoci kopnout alespoň přímý kop?
O tom jsem nevěděl! Mám moc rád Moravu a Moraváky, já jsem ale Západočech, tak až skončím kariéru, rád si to s nimi přijedu rozdat! Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay