26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Enter - vstup do vlastní duše

30. 7. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/31 Kaple v supermarketu?, 30.7.2009, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Kostel je plný do posledního místa. Ve tmě hoří svíčky, na šedesát kluků a děvčat se jmenovkami na mikinách tiše klečí v lavicích i na podlaze, v boční lodi opakuje kapela jednoduchý nápěv. Mladí lidé se modlí, přemýšlejí, odcházejí se vyzpovídat nebo po dlouhém dni podřimují. Končí jim další den tábora pro katolickou mládež s nezvyklým názvem Entercamp – akce, která jim kromě obvyklých prázdninových aktivit nabízí právě také příležitost hlouběji se zabývat jejich vztahem k Bohu. Týdenní akci letos poprvé uspořádalo v jihočeském Bavorově českobudějovické Diecézní centrum pro mládež. „Není to klasický tábor, kam si děcka jedou hrát, ale pobyt pro mladé, kteří se už samostatněji protloukají životem z víry a měli by mezi vrstevníky dostat novou motivaci,“ vysvětluje hlavní organizátor akce P. Roman Dvořák, ředitel budějovického Centra. Inspirací pro něj byla účast na tradičním mládežnickém jumpu v Kostelním Vydří. „Viděl jsem tam, že takový tábor funguje a že tam děcka chtějí jezdit, ale že je velký převis mezi nabídkou a poptávkou. A tak jsem si řekl, že by se něco podobného dalo v menším udělat někde tady,“ vysvětluje. Vypůjčil si bavorovský kostel a faru a vyjednal spolupráci s mladými kněžími a bohoslovci pracujícími s mládeží. „Záhy se mi pak začali ozývat zkušení animátoři, že slyšeli o mém úmyslu pořádat takovýhle tábor a že by se rádi podíleli,“ popisuje Roman Dvořák a chválí si: „Mezi předpoklady úspěchu je tým na předním místě – a tohle jsou skvělí spolehliví lidé, kteří jsou těm mladým příkladem a názorně jim ukazují, co a jak.“ Na poslední chvíli sice táboru zahrozila červencová velká voda, ale díky pohotové improvizaci týmu i ochotě místních se podařilo spustit program podle plánu. A deštivé počasí sice každou chvíli účastníky zahání pod střechu kostela, kde tudíž nuceně i odpočívají či svačí, ale nezdá se, že by to někomu z nich vadilo. Možná právě naopak – jak je znát, jsou tady zkrátka „v domě svého Otce“ a u táty se přece taky jí…

Zmáčkneš Enter?

Název tábora organizátoři odvozují od funkce „enter“ na počítači jako vstup do další životní fáze či dalšího úseku cesty k Bohu. Místo typické táborové hry typu „Frodova cesta do Mordoru“ tak zde účastníci promýšlejí evangelijní události od Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma po letnice a vztahují je ke konkrétním momentům ve svém životě. Například Ježíšovo přátelství s učedníky je má vést k zamyšlení nad jejich osobními vztahy, Ježíš ležící v hrobě zase k úvaze nad vlastními životními krizemi. Téma dne vždy otevírá ranní katecheze, při večerní adoraci pak mají účastníci možnost je pomocí symbolů uzavřít – kupříkladu rozjímání o osobních křížích a trápeních završilo přitloukání lístků se vzkazy na krucifix. Není to ale tak, že by se tu mladí „pořád jenom modlili“, jak si stranou posteskla jedna z vedoucích. Významnou úlohu mají na Entercampu „kmeny“ – diskuse ve zhruba desetičlenných věkově odstupňovaných skupinkách, v nichž je vždy přítomný i kněz, táborovou terminologií „starec“. Přes hranice „kmenů“ si účastníci v dílnách – „sklepech“ zkoušejí například i různé tvůrčí techniky, zahrají si fotbal v kryté hale nebo podnikají výlety po okolí. „Chodíme taky do bazénu,“ pochvaluje si jedna z účastnic Bláža. „A dneska zrovna pršelo, jenom když jsme právě byli v kostele,“ libuje si. Bláža je na Entercampu spokojená, stejně jako její kamarádky. „Je moc fajn, že je tu všechno dobrovolné,“ přidává se jiná z nich. „Když se ti tu do něčeho nechce, nikdo tě nenutí.“

Zbavit se balvanů

Důraz na osobní témata vede k tomu, že mladí postupně přicházejí za svými „starci“ i s nejrůznějšími strachy a problémy. „Starci jsou s děcky na programu a o všem si s nimi povídají, a tak roste důvěra a mladí za nimi pak přijdou i s věcmi, které se báli otevřít nebo se kterými by za svým farářem doma nešli,“ zdůrazňuje Roman Dvořák. Jeden ze „starců“ P. Robert Bergman upřesňuje: „Jsou to někdy i takové strašné věci, jako že byli nechtěné děti nebo že prožili znásilnění.“ I proto je Robert Bergman rád, že se programu účastní také psychoterapeut Jiří Černý. „Náš cíl je, aby tu účastníci získali konkrétní zážitek, že Bůh pro ně není jen další balvan navíc, ale že je pro každého z nich povzbuzením a nenechá je na holičkách,“ shrnuje Roman Dvořák. „A je požehnané pozorovat, jak už teď v polovině dělají ti mladí zřetelný krok k Bohu.“ Přes rok plánuje Roman Dvořák pro účastníky Entercampu sérii víkendových srazů, aby se udržela kontinuita a mladí měli příležitost se potkávat. A v příštích letech hodlá akci opakovat. Jiří Černý k tomu dodává: „Jsem zvědavý, jak se Entercamp bude během let vyvíjet. Každá akce má svůj život a svoji životnost – začíná, kulminuje a upadá.“ A letošní laťka je podle něj až nebezpečně vysoká. Chci do Bavorova – jak poznám, kde mám vystoupit? Ptala jsem se v Praze řidiče autobusu. Jednoduše – je to konec světa, dostalo se mi odpovědi. Možná že je to i pravda. Každopádně je to místo, kde se s mladými lidmi dějí velké věci. Přinejmenším jednou do roka.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou