Dítě musí napřed slyšet mnoho příběhů...

Vydání: 2011/10 Vtipálci v církvi, 2.3.2011

Příloha: Doma

„Pohádky čekají, až je budete číst svým dětem. Pravidelné předčítání rozvíjí myšlení a představivost. Čtěme dětem 20 minut denně. Každý den!“ zní jemně naléhavý hlas Viktora Preisse ve známém televizním spotu se znuděnou Červenou Karkulkou a hajným. Tato celostátní kampaň nabádá rodiče, aby předčítali svým ratolestem aspoň 20 minut denně, a odměnou jim za to bude, že z jejich dítěte vyroste zdravá, citově vyrovnaná osobnost.

Na první pohled trošku magie, ale že nakonec přece jen nejde o nějaké laciné šarlatánství, svědčí i to, že projekt s názvem Celé Česko čte dětem veřejně podpořily známé osobnosti, jako například Václav Havel, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Olga Sommerová, Arnošt Goldflam, Emma Srncová, Petr Nárožný, Helena Třeštíková či právě Viktor Preiss. Svůj názor na důležitost četby vyjádřil ve prospěch propagace projektu i ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz: „Moc rád vzpomínám na chvilky čtení pohádek v mém dětství. S napětím jsem poslouchal Biblické příběhy Ivana Olbrachta. Jako každé dítě i já jsem napovídal, jak to bude dál. A byl jsem rád, že mám maminku nablízku. S lítostí se dívám kolem sebe, kolik běhá po světě citových naháčů, kteří takové věci neprožili. Prosím, najděte si čas na své malé, přečtená pohádka může být někdy důležitější než propásnutý přenos fotbalového utkání!“ Toto bití na poplach nespadlo z nebe. Podle posledních mezinárodních průzkumů dosahují čeští žáci a studenti ve srovnání s ostatnímí zahraničními dětmi podprůměrných výsledků právě ve čtenářské gramotnosti ve smyslu porozumění obsahu i stylu textu. České děti mají zkrátka problém pochopit to, co čtou, neboť tuto činnost příliš často nevyvíjejí. Podle nedávných průzkumů dokonce 10 % žáků během základní školy nepřečte pořádně ani jednu knížku! To už stojí za malé zamyšlení. Ale proč obtěžovat už rodiče a začínat u dětí pasivní četbou – zkrátka proč nepočkat, až se naučí samy číst? Když se zeptali nedávno zesnulého spisovatele Jana Balabána, zda se dá popsat okamžik, kdy dítě začne mít chuť přečíst si knížku, řekl to naprosto přesně, že se to nedá neocitovat: „Myslím, že okamžiku, kdy dítě samo chce číst, zpravidla předchází to, že je mu knížka čtena. Tento dobrý zvyk vykládání pohádek a čtení knížek uspíší moment, kdy začně číst samo. Text je nejdříve hlasem, pak teprve psaným slovem… Dítě musí napřed slyšet mnoho příběhů či pohádek vyprávěných či čtených, aby uslyšelo hlas ukrytý v textu. Rodiče mu dají vzor v tom, jak text obživne, a ono potom napodobuje to, co samo zažívalo, a chce číst samo. Dítě převezme ten hlas a on ožije v jeho hlavě. Když knihu ,slyší‘, v té chvíli čte. Neluští, nedekóduje, ale už ji prožívá.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay