Dětské mše skončí

Vydání: 2006/24 Pastorační reforma, 14.6.2006, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Před příchodem nového faráře nebyli farníci v Praze na Žižkově podle svých slov na něco takového jako jsou dětské bohoslužby vůbec zvyklí. Naopak P. Miloš Szabo vedl dětské bohoslužby už na Slovensku, odkud pochází. V roce 1995 začal působit ve Štěchovicích a už o Vánocích mohl místní malé věřící pozvat na první dětskou mši. V této činnosti pokračoval i později v Roudnici nad Labem a před pěti lety s ní začal i na Žižkově. Na Slovensku chodilo na dětské bohoslužby nepoměrně víc dětí než v Čechách. Ve Štěchovicích bylo v kostele poměrně málo dospělých, ale na dětské bohoslužby chodilo asi deset patnáct dětí. V Praze je to jiné.
Pro Pražany není problém sednout na tramvaj či do auta a odjet do kostela na druhý konec města. Přesto formálně zdejší farnosti zůstávají regionálně ohraničené. „Já si myslím, že Praha by formálně a právně měla model územních farností opustit. Mnozí Pražané nemají vztah k farnosti podle toho, kde bydlí, ale podle toho, která spiritualita je obohacuje,” zamýšlí se P. Szabo. Žižkovský kostel sv. Prokopa bývá v neděli zcela zaplněn, přičemž asi polovina věřících sem přijela z jiných částí velkoměsta.
S návrhem, že by mohl děti vyučovat náboženství, začal Miloš Szabo nejdříve obcházet žižkovské školy. Bylo pro něj velkým překvapením, že ze všech tříd všech škol nevzalo za kliku jeho fary ani jedno dítě. „Nevím, jestli jsem byl zklamaný, ale vím, že mě to neodradilo,” zdůrazňuje kněz. Zkusil tedy dětské mše. Málokdy na ně přijde alespoň deset dětí, někdy dorazí jen tři – a to jsou sourozenci. Za těch pět let, co program trvá, se situace nijak nezlepšila. „Kladu si otázku, kde je problém, když mám v neděli v kostele narváno (jsme přitom mladá farnost, starší lidi tvoří tak 10%), a v pondělí na dětských bohoslužbách je to tak slabé,” zamýšlí se žižkovský farář. Příprava takové mše znamená pro kněze několik hodin práce. Vymyslí pro plyšáky, s kterými si při dětské mši vypomáhá, nosný příběh související s Biblí. Přenese ho do současného života, připraví soutěž, hodnocení, nakoupí pomůcky. A přitom pořád neví, jestli nějaké dítě vůbec přijde. Navíc příběhy na spolu souvisí, a když dítě 14 dní nepřijde, nemá na co navázat. Kněz přitom nechce navodit dojem, že je to škola, kam se musí pravidelně chodit – děti buď samy chtějí, nebo ne. Kromě dětské bohoslužby ve farnosti existují i klasické hodiny náboženství na faře. Ty předcházejí dětské bohoslužbě nebo následují po ní. „S náboženstvím problémy nejsou - tam dětí zaplať Pán Bůh přibývá - ale dětská bohoslužba se nějak vytrácí do prázdna,” posteskne si Miloš Szabo. Proto kněz svým farníkům před pár měsíci oznámil, že se dětské bohoslužby od příštího školního roku neobnoví. Na faru přišlo několik e-mailů a dopisů, jak jsou dětské bohoslužby důležité a jak je jich ve vnitřní Praze málo. „Trošku naivně jsem si myslel, že to začne být lidem líto. Připouštěl jsem možnost, že pokud by se zájem zvedl a chodilo pravidelně aspoň tolik dětí jako ve Štěchovicích, budeme od září pokračovat. Bohužel jsem ale žádný nárůst nezaznamenal,” konstatuje M. Szabo.
Svůj podíl na malém zájmu dětí mohou mít všechna velkoměstská lákadla: kroužky, kina, koncerty. M. Szabo připomíná, že děti jsou velmi vytížené. Klade otázku (nikoli výtku) zda rodiče přikládají stejný význam formaci náboženské jako formaci řekněme sportovní či vědomostní. Možným vysvětlením může být i skutečnost, že mnoho dnešních dospělých v dětství žádnou speciální náboženskou výchovu nemělo. „Člověk si tak může říkat: když jsem to nepotřeboval já a víru si přesto udržel, nemusí to mít ani mé děti,” zamýšlí se M. Szabo. „Chyba může být pochopitelně i na mé straně, děti dnes vyrůstají v úplně jiném prostředí, než jsem vyrůstal já, mají jiné zájmy a já jim nemusím rozumět,” říká s nehranou pokorou.
„Četl jsem studii, kde se tvrdilo, že se rodiče dětem nevěnují tolik jako dřív. Já mám opačný pocit, že se v mnohých oblastech věnují dětem více. Když si spočítám, kolik času je stojí, aby dítě bylo dobrým sportovcem, umělo solidně anglicky, neztratilo se v říši počítačů, je to ohromující součet. Pak už se třeba lidem nechce vzít dítě za ruku a jít s ním ještě do kostela na dětskou bohoslužbu. Mnozí si řeknou, že s nimi jsou v kostele v neděli, a to stačí,” uvažuje M. Szabo.
Pokud dítě minule chybělo, kněz se ho neptá na důvod absence. Někdo neřekne nic, jiný sám přijde s tím, že byl nemocný nebo se mu jednoduše nechtělo. „Děti mi opravdu nelžou a já mám radost z toho, že necítí potřebu se vymlouvat,” vidí pozitiva farář. Sám ví, jak ho jako malého kluka mše nebavila a jen si ji odseděl. V průběhu dětské mše je všechno jinak - kněz může podle potřeby zastavit, vysvětlit, rozptýlit, jen aby podpořil zájem a pozornost. Také plyšákům, kteří knězi při mši asistují, se někdy nechce. Veliká opice je máma a pejsek, krteček a další zvířátka tvoří její rodinu. Ti malí občas leccos vyvedou. Naposledy na mši všichni chyběli. Čtyři děti, které přišly, je hned začaly postrádat. „Já dělal překvapeného – kde by mohli plyšáci být? – a děti je začaly hledat, aby při bohoslužbě nechyběli. Za chvíli mi hlásily, že jsou schovaní ve zpovědnici,” usmívá se M. Szabo.
„Kostelní” plyšáci poputují koncem června někam do dětského domova nebo do rodiny. A kdyby náhodou po určité pauze rodiče za knězem přišli s tím, že by měli o obnovu dětských mší zájem, určitě by nebyl problém sehnat nová zvířátka. Miloš Szabo by se na to moc těšil. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay