Bzenec: procházka mezi vinohrady

Vydání: 2005/42 Věřím v Boha, ne v církev, 11.10.2005, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Májová výstava vín v květnu, Bzenecké vinobraní koncem září a slavná pouť s tradičním procesím a řadou kulturních akcí v polovině října - taková je nabídka čtyřtisícového slováckého města Bzenec. Jeho návštěvník si ale přijde na své, i když svou cestu s žádnou z těchto akcí nesladí.  

O tom, že šlendrián ve stavebnictví není pouze výsadou současné doby, mohou svědčit pohnuté osudy zdejšího zámku. Když byl po polovině 19. století přestavován do nynější podoby, stavba se několikanásobně prodražila, zedníci zámek oproti plánům otočili (!) a hlavní zámecká věž se dokonce začala po vzoru věže v Pise naklánět. Náklon byl tak silný, že musela být po čtyřech letech zbourána. Majitel zámku spáchal sebevraždu.

Současný majitel - město Bzenec má naštěstí v osobě starosty Pavla Čejky pevnější nervy, i když se musí starat o značně zdevastovaný objekt. Jeho úpadek má na svědomí vinařská firma, která tu před pár lety hospodařila - v místnostech jsou uřezané radiátory, podlahy se na několika místech nebezpečně prohýbají... Zámek, pro který se hledá vhodné využití, je pochopitelně zavřený, ale v rámci vinobraní tu radnice nedávno instalovala výstavu malířů z regionu. Na jejich práce, ale zejména na prostory chátrajícího zámku, se přišly podívat stovky lidí. „Podepište se nám do knihy, ať je vidět, že se má podobná akce zopakovat,“ vybízí návštěvníky jeden z organizátorů výstavy. Svůj zájem podpisem stvrdí snad každý příchozí.

Dominantou Bzence je příkrý kopec nad městem s torzem kaple svatého Floriana. V roce 1731 do ní uhodil blesk a zapálil střechu; ani patron hasičů nedokázal stavbu ochránit, a ona tak lehla popelem. Později byla obnovena, ale v roce 1945 ji vyhodila do vzduchu ustupující německá armáda. Z této zkázy se kaple dosud nevzpamatovala. Přesto je odtud nádherný výhled na město a okolí a také cesta vzhůru stojí za to. Vede totiž zastíněnými úvozy, podél vinic a sklípků. Pokud zastihnete vinaře přímo u vinohradu, můžete ho poprosit o hrozen vína. Jestli ho zastihnete ve sklípku, neodmítne vás pohostit pohárkem vlastního vína.

Baráky

Lokalitou, o které se v žádném průvodci nedočtete, je zdejší ulice s názvem Baráky a několik přilehlých cest. Genius loci tohoto místa je sice již silně narušen necitlivými přestavbami mnoha domů, přesto tu ale zůstalo několik stavení, která mají všeho všudy jednu místnost a rozměry průměrného pokoje panelového bytu na sídlišti. Tyto domečky s přiměřeně miniaturními zahrádkami jsou mnohdy ve velmi špatném stavu a nebýt zájmu radnice, zůstaly by Baráky za pár let jen na pohlednicích. Lokalita sice nemá poetiku Zlaté uličky na pražském Hradě, minimálně svými rozměry však tuto světoznámou raritu připomíná.

Bzenec má dávnou tradici. Podle některých pramenů se po zániku Velehradu stal na čas snad dokonce centrem Velké Moravy. V písemném zápise se místo objevuje poprvé u kronikáře Dětmara v souvislosti s dobytím hradu Businc (snad Bzence) českým knížetem Oldřichem v roce 1015 - město tak bude záhy slavit své milénium.

Na kopci nad městem stával Starý hrad, z něhož však dnes nenajdeme už ani zbytky. Přesto však existuje svědek těchto dávných časů. Tento svědek je dokonce dodnes živý. V zámeckém parku totiž stojí nejstarší strom na Moravě - Bzenecká lípa, jejíž stáří se odhaduje na 900 let. Strom už nemá kmen, před dávnými lety se při běsnění živlů rozpadl; jeho mohutné větve ale obrazily a ze země se vypínají vzhůru ke slunci. A co víc: lípa je evidentně zdravá, neodumírá, netrouchniví, a lze tedy předpokládat, že u ní budou se zalíbením odpočívat i další generace obyvatelů Bzence. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay