Být s Bohem už od kolébky

Vydání: 2011/31 Včelaři, 27.7.2011, Autor: Hana Imlaufová

Příloha: Doma

Kdy se vlastně začít s dětmi modlit? A jak se s nimi modlit? Máme děti do „modlení“ nutit? Takové otázky si kladou téměř všichni mladí věřící rodiče. Duchovní život dětí, a tedy i jejich modlitba, musí vycházet z toho, jak rodiče žijí v každodenním životě svůj vztah s Bohem.

Už když je malý človíček v mámině bříšku, mohou se manželé za děťátko modlit, děkovat za to, že jim ho Pán svěřuje, prosit za jeho zdraví a dobrý porod. A mohou prosit také za sebe navzájem, aby byli dobrými rodiči. Taková modlitba může být spojena někdy i s intimní chvilkou, při které muž své ženě maže bříško krémem, aby nepopraskalo, a s děťátkem rozmlouvá. Je to nádherný pocit blízkosti manželů a je to modlitba nejen za dítě, ale i s ním. Když se děťátko narodí, je tolik důvodů k vděčnosti a oslavě Boha, ale zároveň tolik nových věcí a úkolů, které rodiče znepokojují. Je dobré, pokud posilu hledají v modlitbě. Po šestinedělí se většinou již daří nastavit děťátku pravidelný časový režim. A jasně stanovený čas večerního ukládání k spánku. Dítě se vykoupe, oblékne, nakrmí, pochová a pak by měla následovat modlitba „nad ním či u něho“. Rodiče se modlí nahlas, dítě pozoruje, slovům rodičů ještě nerozumí. Vnímá však zklidnění rodičů a to, že oni dva s Někým hovoří. Je to chvilka zastavení, která by neměla trvat dlouho, ale měla by být pravidelnou součástí večerního rituálu dítěte. Zvykne si na ni a postupně je pro něho samozřejmostí.

Učit se zklidnění

S přibývajícími měsíci a rozvojem porozumění se dítě postupně může do večerní modlitby zapojovat. Když už rozumí slovům a začíná některá opakovat, měli by se rodiče snažit modlit se pro něho srozumitelnou řečí. Několika větami poděkovat za to, že ten den bylo na procházce, že mělo kašičku, že si prohlíželo knížku atd. Dítě s rozvojem slovní zásoby postupně připojuje i některá svá slova. Rodiče ho mohou požehnat křížem na čelo nebo spolu s jeho rukou se pokoušet kříž udělat s ním. Obzvlášť neklidné děti se potřebují už od tohoto věku učit alespoň na chvilku své tělo zklidnit. Pomozme mu v tom například posazením na klín či držením za ruku. Čím dříve k tomu dítě vedeme, tím více se pro ně stane zastavení se při modlitbě samozřejmostí. Kromě večerní modlitby je možné s batoletem ráno poděkovat za nový den, poprosit za maminku, tatínka atd. Opět jde o pár vět, ale je to přesně stanovený moment zastavení a obrácení se k Bohu na začátku dne. Děti mají jinak velmi rády modlitby před jídlem. Přibližně mezi druhým a třetím rokem věku můžeme s dítětem zakoušet také radost ze „střelné“ modlitby. Je tolik situací během dne, kdy se mohlo něco stát (převrhnutý hrnec s vařící vodou, který neublížil; střep, který matka najde vedle místa, kde si dítě hrálo, apod.) To je přesně situace, kdy můžeme všeho nechat a pokleknout před křížem s poděkováním, že se nic nestalo. Další střelné modlitby může dítě zažívat třeba na výletě. Děkovat Bohu, že je tu „tolik krásných kytiček, že stvořil barevného motýla, že je tolik hvězd na nebi“. Pokud děti od raného dětství zažívají modlitbu jako přirozenou součást života, v předškolním věku již můžeme mnohdy s dojetím naslouchat jejich prosbám a díkům… Modlitba by vždy měla být zasazena do atmosféry zklidnění. Děti také poslouchají, co v modlitbě říkají Bohu jejich rodiče. Ti by tedy nikdy neměli modlitbu používat jako prostředek ke kárání dítěte a hrozit dítěti Božími tresty. V předškolním i školním věku dokážou být děti v modlitbě velmi vynalézavé a rodiče by měli tuto vynalézavost podpořit. Nachystat svíčky, natrhat květiny, modlit se na jiném místě v bytě než obvykle, zazpívat na začátek píseň, položit na zem kříž, nakreslit obrázek, udělat kříž z kamínků či kaštanů, které našli na procházce… Liturgický rok poskytuje příležitost k mnoha nápadům.

Už to umím sám!

Děti v mladším školním věku si velmi považují toho, pokud jsou vyzvány, aby samy připravily a vedly modlitbu. A pokud jich je více, mohou se střídat. V rodině s více dětmi se také mohou modlit desátek růžence tak, že si jednotlivé desátky všichni členové rodiny rozdělí mezi sebe. A jak se cítí důležitý ten, který to ještě třeba neumí zcela správně vyslovit, ale může všem předříkávat! Děti, které mají modlitbu spojenou s příjemnou chvílí s rodiči a sourozenci v atmosféře porozumění a klidu, nemají většinou potřebu tuto modlitbu odmítat. A ještě na závěr jeden tip pro rodiče: Když vaše děti večer usnou a spí, jděte do jejich pokoje, v tichu poklekněte u jejich postelí a společně se modlete… Možná budete mnohdy tak dojati, že nebudete schopni nic říkat, jen se držet za ruku a společně s Bohem a vašimi dětmi tam přebývat…

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay