Abychom doma neměli „nemocníky“

Vydání: 2012/40 Svatý Václav a ohrožená demokracie, 2.10.2012, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma

 

Začal školní rok a děti předškolní i ty školou povinné budou trávit spoustu času v kolektivu svých vrstevníků. Zkušenější rodičové to znají – začnou si navzájem předávat nemoci. S nastalým podzimem přijdou zkrátka rýmy, kašle, chřipky, angíny a spousta dalších „radostí“. Oslovili jsme proto dětskou lékařku MUDr. GABRIELU HRUBEŠOVOU, aby poradila, jak nemocem předcházet či jak „minimalizovat škody“.

 Jak bychom měli na podzim dětem upravit jídelníček?  

Do jídelníčku celé rodiny je teď dobré a vhodné zařadit více potravin bohatých na vitaminy a stopové prvky, zejména železo. Ve většině případů vystačíme s vyváženou stravou bez podávání farmaceutických přípravků.

 Co je tedy podstatné v dětské stravě? A jak je to se zmíněnými vitaminy a potravinovými doplňky? Lze jimi nahradit či doplnit ovoce a zeleninu, a tudíž i komplex vitaminů, minerálů a stopových prvků v přírodní podobě? 

Jídelníček dítěte by měl obsahovat dostatek ovoce, zeleniny, cereálií, mléčných výrobků a masa včetně ryb. Děti by měly sníst až pět porcí zeleniny a ovoce denně, nejlépe tři porce zeleniny a dvě porce ovoce, nejen kvůli vitaminům, ale i pro obsah vlákniny. Jednou porcí je myšleno takové množství, které se vejde do hrsti daného dítěte. Vitaminové doplňky se mají dětem podávat v případě, kdy odmítají pokrmy bohaté na vitaminy a když jsou v rekonvalescenci. Lidské tělo získává minerály a vitaminy snáze z přirozené stravy než z vitaminových přípravků. Při příjmu vitaminu C do 180 mg se vstřebá pouze 80 %, zbytek vyloučíme. Denní potřeba vitaminu C předškolního dítěte je 70 mg, u školního dítěte 80–100 mg dle věku. Pro příklad: 100 g zelené papriky obsahuje 160 mg vitaminu C, 100 g pomeranče pak 50 mg vitaminu C.

 Jak by měla vypadat taková školní svačina, aby pomohla dítěti čelit přívalu bakterií a virů?

Vhodnou svačinou pro školní děti je kombinace sacharidů (pečivo, cereálie), tuku (rostlinný margarín), bílkovin (sýr, zakysané mléčné nápoje apod.) doplněná kouskem ovoce či zeleniny. Důležitý je ovšem také dostatek tekutin, nejlépe neslazených. Při nedostatku tekutin totiž vysychají sliznice dítěte, a jsou tak více náchylné k průniku infekce. Je dobré, aby ratolesti nepily přeslazené nápoje, které v kombinaci ještě se sladkou snídaní vedou k uvolnění inzulinu s následným poklesem hladiny cukru v krvi, což vede k únavě a poruchám pozornosti. Zcela chápu, že řada dětí nemůže bez sladkostí žít. Není dobré je plně zakázat, protože zákaz většinou vede k nepoctivosti, ale je vždy lépe se domluvit na rozumné míře.

 Pomáhají dětem přípravky na posílení imunity?

Ty lze rozdělit na doplňky stravy posilující obranyschopnost organismu a na léčivé přípravky tzv. imunomodulační léčby, které podporují přirozenou i získanou imunitu. Rodiče mohou podávat potomkovi doplňky stravy od jednoho roku věku např. s obsahem imunoglukanu, který může spolu s režimovými úpravami (otužování, fyzická aktivita atd.) posílit obranyschopnost. Preparáty zmíněné imunomodulační léčby, např. Bronchovaxom, Luivac, Ribomunyl apod., jsou vázané na předepsání lékařem a podávání těchto preparátů musí předcházet řádné imunologické vyšetření.

 Antibiotika bývají v poslední době bezmála démonizována, snižuje se údajně jejich účinnost, devastují střevní mikroflóru a zvyšují rezistenci bakterií. Má smysl se jim vyhýbat? Jak doplnit stravu v případě, že je děti užívají?

Pokud dítě onemocní bakteriální infekcí, je léčba antibiotiky nutná vzhledem k možným komplikacím, které by nastaly, kdyby antibiotika rodiče odmítli. Při virových infekcích se antibiotika nepodávají, takové podání přispívá ke zmíněné rezistenci bakterií vůči antibiotikům. V současné době je preferována léčba infekcí antibiotiky s úzkým spektrem namířeným na původce určité infekce. Toxicita antibiotik je pro člověka vesměs minimální. Při léčbě širokospektrými antibiotiky se objevuje v pěti až třiceti procentech případů narušení střevní mikroflóry, což se projevuje obvykle průjmy – proto se doporučuje při antibiotické léčbě současné podáváníprobiotických preparátů, a to ještě i 14 dní po ukončení antibiotické léčby.

 Jak děti oblékat, abychom je nevystavovali vlivům méně příznivého počasí a prudkému střídání teplot?

Dítě v kojeneckém věku by mělo mít o jednu vrstvu oblečení více než dospělý člověk a vzhledem k tomu, že ztrácí nejvíce tepla hlavičkou, i čepičku teplou přiměřeně počasí. Děti od předškolního věku však neoblékejme zbytečně moc. V chladnějším období raději než jeden tlustý svetr je vhodné oblečení ve více tenkých vrstvách, které je možné odkládat podle aktuální teploty.

 Má na obranyschopnost dětského organismu vliv i denní režim?

Jistě – právě pro obranyschopnost organismu je vhodná správná životospráva, denní režim odpovídající věku dítěte s dostatkem odpočinku a spánku. U zdravých dětí je rovněž důležitá pravidelná fyzická aktivita. Běhání s kamarády na čerstvém vzduchu je pro děti velmi prospěšné. Naproti tomu nepřetěžujme potomka tvrdým tréninkem. Imunitu posiluje i otužování. Nejsou vhodné přetopené domácnosti. Ideální je teplota okolo 21 °C přes den a kolem 20 °C na spaní. Večerní mytí je lépe vlažnou sprchou než v horké koupeli. Odolnost vůči nemocem je snížena u dětí v duševní nepohodě. Je velmi důležité mluvit s ratolestmi o tom, co je trápí. Zkusit se zeptat, co se dítěti dnes povedlo, kdy bylo šťastné a kdy naopak bylo během dne nejsmutnější, a společně hledat příčinu problému. Vhodným okamžikem může být chvíle před společnou večerní modlitbou či po ní

 Proč jsou děti v kolektivu hnedle nemocné?

Děti začínají navštěvovat kolektivní zařízení v předškolním věku, kdy ještě nemají dostatečně odolný imunitní systém. Do školky či školy dochází často mnoho nedoléčených žáčků, a tak jednak přenáší infekci na další a jednak má jejich oslabený imunitní systém po nemoci menší šanci bojovat proti eventuelní další nákaze. Měli bychom proto pamatovat, že po viróze, kdy mělo dítě dva až tři dny zvýšenou teplotu, potřebuje ještě alespoň další tři dny klidový režim. Při onemocnění léčeném antibiotiky (např. angína) by měla ratolest zůstat doma ideálně ještě týden po ukončení léčby.

 Má dětská nemocnost vliv na budoucí imunitu?

To je velmi individuální. Imunita organismu se především v předškolním věku teprve vyvíjí. Většina drobných infekcí imunitní systém u jinak zdravého dítěte posiluje.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay