26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Aby byla radost jako na Starém bělidle

26. 2. 2013

|
Tisk
|

„Babička už jede!“ rozlehlo se po domě; pan Prošek, paní, Bětka nesouc na rukou kojence, děti i dva velicí psové, Sultán a Tyrl, všecko vyběhlo přede dvéře vítat babičku. Z vozu slézá žena v bílé plachetce, v selském obleku. Děti zůstaly stát, všecky tři vedle sebe, ani z babičky oka nespustily!

Vydání: 2013/9 Lidé se loučí s Benediktem XVI., 26.2.2013, Autor: Jan Paulas

Příloha: Doma

Kdo by neznal malebnou scénu z Babičky, kterak přijíždí na Staré bělidlo. Božena Němcová napsala tuto snad nejznámější českou knihu v nelehké době a jako vzpomínku na šťastné dny dětství, které byly spojeny právě s příchodem jednoho z prarodičů. Škoda že česká literaturu nemá také knihu Dědeček, aby to bylo spravedlivé. I když to možná není tak docela pravda. Před pár lety totiž spisovatel Jan Novák vydal knihu Děda, v níž vzpomíná právě na druhého prarodiče. Jen jeho vzpomínky už nejsou tak idylické. Prožíval totiž dětství v 50. letech, v době nástupu komunismu, a jeho dědeček se mu vryl do paměti jako hospodář, jemuž komunisté sebrali pole i koně. Ten svět měl tedy do Starého bělidla hodně daleko, ale i tento prarodič měl na dětský svět a zrání budoucího spisovatele určující vliv. Jinak by asi ani nenapsal oceněný román o bratrech Mašínech Zatím dobrý.

Mívají víc času než rodiče

Prarodiče jsou zkrátka důležitými aktéry dětství svých vnoučat a jejich vklad je někdy naprosto zásadní. O tom svědčí i osobnosti, které jsme oslovili (na str. B), aby prozradily, jakou roli v jejich životě sehráli prarodi-
če.

Se speciální pedagožkou a psychoterapeutkou Hanou Imlaufovou se v dnešním tématu zamýšlíme právě nad tím, čím jsou prarodiče svým vnoučatům přínosem – a to i v náboženské rovině – a čeho by se měli naopak vyvarovat. Často totiž bývají součástí denního praktického chodu rodiny víc, než tomu bývalo dříve – vodí děti do školky i do školy, vyzvedávají je, hlídají, píší s nimi úkoly, čtou jim pohádky, zkrátka mají na ně během týdne víc času než jejich rodiče. Z toho plynou ovšem také některá nedorozumění. „Pokud jsou prarodiče vtaženi do chodu mladé rodiny a počítá se s jejich pomocí, mohou více prožívat sounáležitost s rodinou, ale mnohdy – zejména když bydlí všichni v jednom domě – se pak obtížně hledají hranice mezi rodiči a prarodiči,“ říká pedagožka a radí, co je základem takového vzájemného porozumění.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou