Co lze a nelze očekávat od islámu

Vydání: 2005/2 Samota na mateřské, 4.1.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Naléhavost střetávání Západu a světa islámu vzrůstá v posledním půlstoletí stále citelněji. Podnětů je vícero: vznik státu Izrael, islámský terorismus, muslimští migranti v Evropě, vojska Západu v Iráku atd. Nejnověji zájem Turecka o vstup do EU. Kdyby se tak podařilo Turecko poevropštit a aspoň v jedné zemi islám modernizovat! Tuto naději chovají evropští socialisté a liberálové. Je to vůbec možné? – Na to byl tázán kuriální biskup Paul Josef Cordes, znalec islámu a vatikánský expert na rozvojové země. Zde je ve zkratce jeho názor:

Slovo islám znamená odevzdání se Bohu. Předpokládá absolutní poslušnost Koránu. Na rozdíl od křesťanství nepřisuzuje islám stvořenému světu žádnou svébytnou hodnotu. Zatímco Genesis (1. kniha Tóry) líčí Stvoření jako nástroj, který byl svěřen člověku, a jemuž je tedy vlastní určitá autonomie, je takové pojímání v islámu nemyslitelné. Matematik, biolog aj. objevuje svět, který byl sice stvořen Bohem, ale je poznatelný zkušeností a rozumem i bez zřetele k tomuto svému původu. V autonomní hodnotě stvoření (výslovně ji konstatoval Druhý vatikánský koncil) je zakotvena sama možnost sekularizace křesťanství.

Místo člověka v řádu stvoření (i „v očích Božích“) je pojato v křesťanství a v islámu odlišně. Islám je absolutně teocentrický. Osvícenství zdůraznilo alternativu teocentrismu a antropocentrismu a přiklonilo se k druhému z obou. Vyzdvihlo kritický racionalismus, individualismus, optimismus pokroku, zatímco pro hřích a milost v něm není místa. Křesťanství se od té doby vyrovnává s tímto dilematem. Islám tuto zkušenost nemá. Je pravda, že některé pohledy islám a křesťanství sbližují, např. pojetí přirozeného práva. Ale jinak je rozdíl mezi nimi fundamentální. „Sekularizovaný islám“ je contradictio in adjecto, asi jako „dřevěné železo“.

Z historie vyplývá, že mírová koexistence obou náboženství nikdy netrvala dlouho. I přibližování se Turecka Evropě, zahájené Atatürkovými reformami, je děním na povrchu. Faktickou situaci země dokumentuje spíše reálné postavení jejích občanů křesťanské víry. – Potud biskup Cordes, jak vidno, skeptik nejen ve věci poevropštění Turecka.

Neslučitelnost křesťanství a islámu, patrnou z nemožnosti trvalého soužití křesťanských a muslimských zemí, chtějí evropští liberálové a socialisté obejít doufáním v přizpůsobení se islámu sekularizované Evropě. Té Evropě, jejíž Unie vylučuje ze své ústavy zmínku o Bohu. Taková perspektiva by však znamenala pro muslimský svět, chce-li zůstat sám sebou, naprosté sebepopření. Liberální a socialistická Evropa to neví a nerozumí tomu. Tomáš Halík jednou výstižně poznamenal, že právě evropští křesťané mají pro tuto souvislost pochopení a že by ji dokázali srozumitelně vysvětlit. Moderní Evropa však nemá o jejich „překladatelský servis“ zájem.

Co z toho vyplývá? – Rozpor mezi islámským světem a Západem je problém, který zřejmě nemá politické či ekonomické řešení. Je to „karambol“ na cestě dějin spásy, závažnější než schizma katolicko-reformační nebo ještě starší schizma západního a východního křesťanství. Zasahuje možná stejně hluboko jako obdobný antagonismus židovsko-křesťanský (u něhož trvalo dvě tisíciletí, než začal být aspoň nepředsudečně vnímán). Stejně jako tento, není ani ten prvý „černobílý“. Zde mají patrně původ ty rozpaky věřících křesťanů, kteří jsou svědky konfrontace islámského světa a Západu. Západ, přinejmenším ten evropský, jedná, jako by Boha nebylo, zatímco slovo islám znamená původně odevzdání se Bohu (islámskými fundamentalisty redukovanému, žel, na boha kmenového). Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay