Cesty Jonášů a jiných potížistů

Vydání: 2019/1 Tři králové vyrážejí na koledu, 2.1.2019, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 1

Jedničkář, propadlík, šikulka a lajdák. Takové nálepky dáváme zpravidla podle školních výsledků. V dalším životě se ale role mohou změnit – i z propadlíka se může stát šikovný člověk. Nahoru se zpravidla vyškrábe po svých škraloupech a pokořeních.


Starozákonní příběh o Jonášovi je vyprávěním o lidské malosti, strachu a útěku. Chce upozornit na jednostranné chápání Božích úmyslů a na lidskou krátkozrakost. Repro KT

Téměř každý zná blízký či vzdálený příběh o hrdinech, kteří dovedli svůj neúspěch proměnit v dobrou sílu pohánějící člověka vpřed. Ti pak umí zákruty životních cest zvládnout s jiným zápalem, energií i radostí. Jak to dokázali? Přesnou odpověď leckdy neznají ani oni sami, porovnávají nejčastěji vliv rodiny, výchovy, životních vzorů se svou vlastní zralostí. Můžeme říci jen jediné – dobu osobnostního růstu má každý nastavenou jinak, zpravidla bývá předčasné někoho chválit a jiného hanět. Ale nikdy není pozdě volat o naději.

Zajímavou zkušeností si prošla psycholožka a výzkumná pracovnice Barbora Orlíková z Národního ústavu duševního zdraví, jejíž příběh předkládáme níže: „Vyhazov mi prospěl. Samozřejmě to byl hlavně v očích mých rodičů strašný průšvih, ale umožnil změnu, začátek jiné cesty,“ říká dotyčná.

Zapletený a zadrhnutý uzel

Ke zralým, sladkým hruškám přirovnával své hříchy svatý Augustin, který bývá mravokárci často zmiňován právě v souvislosti až zázračné proměny životních hodnot. Ve svých slavných Vyznáních píše: „Krásné byly ony hrušky, jež jsme ukradli… Krásné byly ony hrušky, ale po nich nedychtila má ubohá duše, neboť jsem měl hojnost lepších; otrhal jsem je jen proto, abych kradl. Neboť natrhané jsem zahodil, a to jediné, na čem jsem si s radostí pochutnával, byl hřích.“ V několika dlouhých odstavcích pak světec rozebírá důvody svého tehdejšího chování, opírá se přitom také o Boží milosrdenství a svou touhu natrvalo spočinout v klidné náruči Nejvyššího. Ani on sám ale nedokázal přesně zdůvodnit vlastní radost z rebelství a časté překračování mezí dobrých mravů, když se ptá: „Kdo rozmotá mně tento tak zapletený a zadrhnutý uzel?“

Špatných startů či velkých pádů, ale vítězných cílů zná i Bible nepočítaně – v textu Miloslava Fialy níže připomínáme třeba krále Davida, Jonáše či apoštola Pavla. Dohromady je pojí jedna velká náruč Božího milosrdenství, stejně jako počáteční malost lidské krátkozrakosti. Se svými pětkami, lajdáctvím a plnou nůší sladkých hrušek stejně nikam jinam přes veškerou snahu doputovat nemůžeme.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay