Vydání: 2009/12 Mateřská není vězení, 17.3.2009, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Proč lidé chrápou? Je chrápání jen nepříjemné či trochu komické, nebo znamená i zdravotní riziko? Odpovídá MUDr. Martin Trefný z Pneumologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Proč vůbec chrápeme?

Ve spánku dochází k celkovému ochabnutí svalstva, tedy i k uvolnění svalového napětí v oblasti horních dýchacích cest. Pokud nemáme průchodný nos, dýcháme ústy. Proud vzduchu pak rozechvívá povolené měkké patro, a člověk chrápe. K silnějšímu chrápání však přispívá například i alkohol před spaním. Vlivem alkoholu svalstvo výrazněji ochabuje a měkké patro se pak ve spánku také více rozkmitává. Na chrápání se podílí též obezita. Tuk uložený ve vazivu horních dýchacích cest rovněž podporuje rozechvívání patra. Chrápání se zesiluje v poloze na zádech, neboť jazyk zapadá a prostor mezi kořenem jazyka a zadní stěnou nosohltanu se zužuje. Vzduch tudy proudí rychleji a měkké patro se prudčeji rozechvívá.

Koho chrápání postihuje nejčastěji?

Častěji chrápou muži, především ve vyšším věku, postiženy jsou tedy nejčastěji ženy, které s nimi sdílejí ložnici. S přibývajícím věkem se celkově snižuje svalové napětí, u mužů se tuk více ukládá do oblasti šíje, a tudíž právě i do vaziva měkkého patra a hltanu. V literatuře se uvádí, že chrápe 60 % mužů a 40 % žen ve věku nad 60 let.

Je chrápání jenom nepříjemné, nebo může být i nebezpečné?

Chrápání samotné je pouze nepříjemné. Nebezpečné je, pokud je spojeno s poruchou dýchání, tzv. spánkovou apnoe, kdy pro zúžení prostoru zvláště u kořene jazyka neproudí do plic dostatek vzduchu. V extrémním případě se na déle než 10 sekund dýchání zcela zastaví. Během jedné noci se porucha i několiksetkrát opakuje. Kromě toho, že se postižený probouzí unavený a usíná během dne, je více ohrožen vysokým krevním tlakem, infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a dalšími onemocněními.

Jak se může postižený chrápání zbavit?

Předně musí znát příčinu svého chrápání a snažit se ji odstranit. Má dbát o dobrou nosní průchodnost, před spaním se vyhnout alkoholu, zbavit se nadváhy. Zcela na místě je vyvarovat se spánku na zádech: například pomocí tenisového míčku připevněného na zádech pyžama lze nacvičit spaní na boku či na břiše. Pokud nejsou tyto rady dost účinné, radím chrápajícím, aby nelpěli na společné ložnici s partnerem, ale po příjemně prožitém společném večeru samotné spaní trávili odděleně. Jinak je možné vyhledat specializovaná pracoviště ORL, kde se provádějí operace měkkého patra či kořene jazyka. Před operací je nutné celonoční vyšetření spánku, zda postižený netrpí i spánkovou apnoe. (Přehled spánkových laboratoří najdeme na internetové adrese www.sleep-society.cz.) Pak totiž operace stav neřeší a je nutné používat speciální dýchací přístroj. Operační výkon se provádí ambulantně při místním znecitlivění. Pacient však musí počítat s několikadenní bolestí při mluvení a polykání. Vzácně může dojít ke krvácení z rány nebo k dočasným poruchám polykání, chuti nebo čichu či ke změně hlasu. V časném pooperačním období dojde k podstatnému zmenšení intenzity chrápání, nebo i k jeho úplnému vymizení u 90 % operovaných. S odstupem času se může chrápání znovu objevit, ale i tak zůstává úspěšnost operace na 50–70 %.