Přijímejme migranty vstřícně z pevných pozic křesťanů

Vydání: 2015/42 Synoda: méně nářku, více důvěry, 13.10.2015, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

„Nemá význam diskutovat, zdali uprchlíci smějí přijít. Už jsou tady. Teď je třeba prakticky řešit jejich co nejlepší začlenění, vidět v nich lidi,“ říká k otázce migrantů hýbající Evropou P. Günther Ecklbauer OMI, který strávil deset let jako misionář v muslimském světě.
 
Déle než šest let působil P. Günther Ecklbauer v křesťanské pouštní komunitě v Pákistánu. Snímek archiv P. Ecklbauera
 
Od února letošního roku je P. Ecklbauer členem komunity oblátů spravující farnosti Plasy a Manětín. Původem Rakušan, který přišel do České republiky v roce 1991 jako jáhen. O rok později byl v Kroměříži vysvěcen na kněze. Po čtrnácti letech se vydal do Pákistánu, kde více než šest roků působil jako „pouštní farář“ v křesťanské farnosti Derekabát, poté ve společenství Malých bratří Ježíšových pobýval v Libyi a Egyptě. Vzhledem k tomu, že důkladně poznal muslimský svět, myšlení tamních obyvatel, jejich kulturu, zvyklosti a zásady, stal se jedním z mála, kdo jsou v naší republice schopni se fundovaně a s plným porozuměním vyjadřovat k současné migrační vlně a k našim postojům vůči příchozím uprchlíkům.
 
„Je třeba otupit ostří vyhrocené diskuse a uvědomit si, že záleží především na nás, jak se bude situace do budoucna vyvíjet. Z nenávisti a strachu nevzejde nic dobrého. Pokud budeme stát pevně na svých křesťanských pozicích, vědět, co chceme, nemusíme se bát, že nás muslimští přistěhovalci převálcují. Příchod muslimů do Evropy vrací do naší západní společnosti otázku Boha a znovunalézání našich křesťanských kořenů,“ zdůrazňuje P. Ecklbauer.
 
O jeho přednášky a diskuse s ním je velký zájem nejen v plzeňské diecézi, ale i po celé republice. On sám používá jedno velmi výstižné přirovnání: „Do naší pouštní farnosti v Pákistánu vedla úzká asfaltka, kam se vešlo jen jedno auto. Při setkání s protijedoucím vozidlem jsem zpočátku vždy úplně zabrzdil a uhýbal, až jsem byl vytlačen mimo silnici a zapadl do písku. Pak jsem pochopil jinou strategii, a sice jen zpomalit. Protijedoucí pochopí a také zpomalí, oba jsme se poté bez problémů vyhnuli.
 
Takže vstřícnost vůči migrantům ano, ale zároveň si musíme pevně stát za svými křesťanskými zásadami. Jako duchovní jsem měl respekt i mezi vyznavači islámu právě proto, že cítili mou pevnou víru.“

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 45 5. – 11. listopadu 2019

Zazní díky za svobodu

Vyzváněním kostelních zvonů si církev připomene 30 let od pádu komunistického režimu a návratu svobody do naší země. V českých a moravských farnostech se v neděli…

celý článek


Třicet let od pouti do Říma

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš…

celý článek


Tři náboženství proti eutanazii

Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.

celý článek


Zachráněné malby vyprávějí o Marii

Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay