Přijímejme migranty vstřícně z pevných pozic křesťanů

Vydání: 2015/42 Synoda: méně nářku, více důvěry, 13.10.2015, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

„Nemá význam diskutovat, zdali uprchlíci smějí přijít. Už jsou tady. Teď je třeba prakticky řešit jejich co nejlepší začlenění, vidět v nich lidi,“ říká k otázce migrantů hýbající Evropou P. Günther Ecklbauer OMI, který strávil deset let jako misionář v muslimském světě.
 
Déle než šest let působil P. Günther Ecklbauer v křesťanské pouštní komunitě v Pákistánu. Snímek archiv P. Ecklbauera
 
Od února letošního roku je P. Ecklbauer členem komunity oblátů spravující farnosti Plasy a Manětín. Původem Rakušan, který přišel do České republiky v roce 1991 jako jáhen. O rok později byl v Kroměříži vysvěcen na kněze. Po čtrnácti letech se vydal do Pákistánu, kde více než šest roků působil jako „pouštní farář“ v křesťanské farnosti Derekabát, poté ve společenství Malých bratří Ježíšových pobýval v Libyi a Egyptě. Vzhledem k tomu, že důkladně poznal muslimský svět, myšlení tamních obyvatel, jejich kulturu, zvyklosti a zásady, stal se jedním z mála, kdo jsou v naší republice schopni se fundovaně a s plným porozuměním vyjadřovat k současné migrační vlně a k našim postojům vůči příchozím uprchlíkům.
 
„Je třeba otupit ostří vyhrocené diskuse a uvědomit si, že záleží především na nás, jak se bude situace do budoucna vyvíjet. Z nenávisti a strachu nevzejde nic dobrého. Pokud budeme stát pevně na svých křesťanských pozicích, vědět, co chceme, nemusíme se bát, že nás muslimští přistěhovalci převálcují. Příchod muslimů do Evropy vrací do naší západní společnosti otázku Boha a znovunalézání našich křesťanských kořenů,“ zdůrazňuje P. Ecklbauer.
 
O jeho přednášky a diskuse s ním je velký zájem nejen v plzeňské diecézi, ale i po celé republice. On sám používá jedno velmi výstižné přirovnání: „Do naší pouštní farnosti v Pákistánu vedla úzká asfaltka, kam se vešlo jen jedno auto. Při setkání s protijedoucím vozidlem jsem zpočátku vždy úplně zabrzdil a uhýbal, až jsem byl vytlačen mimo silnici a zapadl do písku. Pak jsem pochopil jinou strategii, a sice jen zpomalit. Protijedoucí pochopí a také zpomalí, oba jsme se poté bez problémů vyhnuli.
 
Takže vstřícnost vůči migrantům ano, ale zároveň si musíme pevně stát za svými křesťanskými zásadami. Jako duchovní jsem měl respekt i mezi vyznavači islámu právě proto, že cítili mou pevnou víru.“

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay