Příběhy zničených kostelů ožívají

Vydání: 2011/51 Betlémy a Betlémáři, 13.12.2011, Autor: Tomáš Kutil

Byla to místa modlitby, kam každou neděli mířily davy věřících. Dnes jsou z nich v lepším případě ruiny, mnohdy zmizely úplně. Řadu kostelů v severních Čechách potkal tento osud v druhé polovině 20. století. Jejich příběhy mapuje výstava s názvem Zničené kostely, která je od tohoto týdne k vidění v pražském Klementinu, pak se z ní pravděpodobně stane výstava putovní.

Na plakát, který na výstavu zve, zvolili organizátoři poměrně drastickou fotku – minimálně pro věřícího člověka. Na snímku je totiž torzo kostela, nad kterým se obludně tyčí pásový dopravník. Z něj padá proud písku a zbytky kostela se postupně mění v kopec. Je to reálná fotografie z 80. let minulého století (!) a ilustruje způsoby, jak se režim zbavoval sakrálních památek, které se mu už nehodily ani jako sklady či prostory pro armádu. Mnoho kostelů proto bylo zasypáno, odstřeleno a rozbořeno. „Na počátku tohoto projektu stála snaha našeho sdružení o zmapování a obnovu drobných sakrálních památek v krajině. Zatímco Boží muka dokážeme ve většině případů vrátit do původní podoby, u kostelů, které byly komunisty cíleně bořeny, nám nezbývá, než alespoň připomenout jejich osud a bývalou krásu,“ vysvětlil iniciátor výstavy a celého projektu Tomáš Hlaváček, předseda Sdružení pro obnovu památek Úštěcka. Podle kurátora výstavy Michala Stehlíka je nutné připomenout také to, že nešlo o nějaké anonymní ničení, ale za devastací kostelů stála konkrétní rozhodnutí většinou stále ještě žijících lidí. „Není to žádná dávná historie, nejvíce kostelů bylo v severních Čechách zničeno okolo roku 1980, jedno rozhodnutí srovnat se zemí tři kostely padlo dokonce až v roce 1986,“ dodal Michal Stehlík. Na vytvoření výstavy, z níž by později měla vzniknout též kniha, se podílelo i litoměřické biskupství. „Většina z vyobrazených památek byla v majetku katolické církve. Organizátoři výstavy jsou naši přátelé a při sbírání materiálů často spolupracovali se zaměstnanci biskupství, kteří jim poskytli mnoho potřebných dokumentů,“ popisuje spolupráci litoměřický biskup Jan Baxant. Kromě toho, že podobná výstava může v lidech vyvolat smutek a bolest z toho, co bylo zničeno, může být podle litoměřického biskupa impulzem k aktivitě. „Možná se v lidech objeví otázka: Co my tváří v tvář těmto památkám, které vytvořili naši předkové, zanecháme těm, kteří přijdou po nás?“ Výstava bude v pražském Klementinu přístupná do 21. ledna 2012 a poté se zřejmě vydá na cesty. Organizátoři už evidují 14 žádostí o její umístění.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay