26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Příběhy, na které pořád zapomínáme

18. 5. 2012

|
Tisk
|

Vydání: 2012/20 Kardinál Schönborn exkluzivně pro KT, 18.5.2012, Autor: Jan Paulas

Je to dva tisíce let starý příběh o odpuštění, který je pro nás většinou nedostižnou výzvou, co se nám pořád nedaří v životě naplňovat. I když teoreticky víme, že jako křesťané bychom to měli umět… Tak si ho poslechněme ještě postoprvé.

Řeč je o evangelijním podobenství o králi, který se rozhodl vyžádat účty od svých služebníků, protože se mu královská pokladna zdála příliš prázdná. Asi měl podezření, že mu ji někdo rozkrádá, dnes bychom řekli „tuneluje“, neboť takový audit se nedělá běžně. A ejhle, mezi dlužními úpisy narazil na služebníka, který mu udělal v pokladně pořádnou sekyru „mnoho tisíc hřiven“. To byla už slušná defraudace v řádu milionů korun. Pravda, v českých poměrech by šlo o nevýznamný skandálek, o „odklonění peněz“ z královy pokladny, u nás jsme si už zvykli, že desítky něčích milionů cestují po účtech manželek v domácnosti a vcelku se nic neděje. Ale v Matoušově evangeliu (Mt 18,23–35) se ještě děly věci!

Ten králův služebník nebyl přitom žádným obyčejným sluhou, měl významné postavení a velkou důvěru svého pána – byl to řekněme takový vysoce postavený ministerský úředník, ne-li přímo ministr. Přesto vrátit najednou takovou sumu peněz bylo (samozřejmě tehdy!) nad jeho síly. Neměl totiž po ruce žádné kmotry, kteří by mu půjčili, ani lobbisty, kteří by uměli vytočit to správné číslo, ba neměl ani poslaneckou imunitu, zkrátka chudák. A tak pán rozkázal „prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!“

Všichni tušíme, jak by takový dlužník dopadl dnes. Nešel by sice i s rodinou do otroctví (ačkoliv co všechno může být otroctvím?), ale minimálně exekutor by ho určitě navštívil. Pán se ale zachoval – řečeno politickým slovníkem – zcela nestandardně. Matouš ve svém evangeliu praví, že „se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil“.

To by mohl být pěkný happy end o šlechetném králi a vděčném služebníkovi, který by byl sice na hony vzdálen realitě, ale hezky by se poslouchal. Jenže pak to ten králův úředník pokazil. Sotva vyšel ven a trochu mu otrnulo, narazil na kolegu, který mu dlužil pár stovek. Chytil ho pod krkem a chtěl, aby mu dluh vrátil. Kolega byl v momentální finanční tísni a těch pár stovek ztrátka neměl. Prosil sice také, ale marně – kolega trval na svém a předal svou pohledávku ostrým hochům ve firmě na vymáhání dluhů. A konec už všichni známe, jak to s tím nevděčným chlápkem dopadlo, když se král dozvěděl o jeho nemilosrdném postupu.

Stejně jako v Ježíšově době i dnes platí (a bude platit i po pádu jakékoliv vlády), že každý z nás je defraudant velikých možností a darů, a přesto to s námi Bůh zkouší stále znovu a znovu. Máme u něj nadále (i po všech více či méně zahanbujících auditech) významné postavení a pobíráme jeho velkou důvěru – nejen že to s námi příště po 777. pokusu bude lepší, ale i důvěru vztahu, jak to krásně ilustruje jiné podobenství o marnotratném synovi (tam má problém s odpuštěním zase jeho bratr). A chce za to po nás vlastně jediné – abychom totéž činili i my ve vztahu k našim bližním v mnohem menších dluzích všedního dne.

Jsou ovšem situace, kdy to vůbec není jednoduché, kdy nejde o běžné dluhy, kdy je s odpuštěním spojena řada otázek a hlavně víc času. I o tom je dnešní téma KT.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou