Přesunutý kostel a sv. Václav bez věže

Vydání: 2008/2 Maltézští rytíři včera a dnes, 8.1.2008, Autor: Aleš Palán

Ptát se těch tří zarostlých mužů v ošuntělých kabátech, které vyšly z módy někdy v sedmdesátých letech, nemá zřejmě smysl. Veškerou svou pozornost věnují staré otlučené ledničce, kterou na rozvrzaném kočárku tlačí třídou Budovatelů. Ale ten solidně vypadající padesátník s diplomatkou pod paží by to mohl vědět. „Kde je tady ve městě kostel?“ „Přesunutý kostel? Půjdete přes koleje …“ „Ne přesunutý kostel – tam je přece muzeum. Jde mi o funkční kostel, kde se slouží mše.“ Muž se zastaví, chvíli vraští čelo a pak odpoví: „Kdepak. U nás žádný kostel není.“
Pokud jsou severní Čechy výspou ateismu v ČR, je město Most jeho symbolem. Město, které sousedí s povrchovým dolem, na jehož území dříve stálo. Starý Most ve zdejších domácnostech připomíná jen nástěnný kalendář na rok 2008 s malbami malebných zákoutí, která musela ustoupit uhlí. Současný Most tvoří až na výjimky jen paneláky a věžáky. A samozřejmě zdejší lidé.

Plný a vyhřívaný
Most je velké město, má přibližně 70 tisíc obyvatel. Podle posledního sčítání lidu se k církvi přihlásilo 12 % z nich. Kde ale těch necelých 10 tisíc věřících je? „To bych taky rád věděl,“ rozhodí rukama zdejší farář Josef Hurt. „Mohu jen odhadovat, že podstatnou část z nich tvoří zdejší početná romská komunita, která se hlásí k církvi, i když na bohoslužby nechodí.“ O mosteckém děkanském kostele se ví v celé republice. Když bylo v roce 1964 rozhodnuto starý Most zlikvidovat – a bylo při tom zdemolováno několik kostelů – byl tento chrám určen k nákladnému, technicky náročnému a politicky dobře viditelnému transferu. Dnes slouží „přesunutý kostel“ – jak mu Mostečtí říkají – výstavním účelům. Po dlouhá desetiletí se římskokatolické mše odehrávaly pouze na zdejší faře, farníci se v neděli střídali ve třech turnusech. Přesto v Mostě funkční kostel stojí, byť ho neznalý návštěvník města může přehlédnout, i když je od něj sotva padesát metrů. Kostel totiž nemá žádnou věž, kromě naznačeného kříže ho v exteriéru nezdobí žádné sakrální prvky a je zasazen do řadové zástavby prvorepublikových vilek, jejichž výškový horizont nepřesahuje. Římskokatolický kostel sv. Václava byl vysvěcen v roce 1989, šlo o jedinou sakrální stavbu postavenou za normalizace v Čechách. Tak intenzivně mysleli soudruzi na „naplňování náboženských potřeb pracujících“. „Říkám, že máme nejplnější kostel v severních Čechách,“ směje se pater Hurt. „Náš kostel je malý, ale plný. A navíc ještě trošku vyhřívaný, což ocení nejen farníci, ale i farář.“
Historicky je město Most tvořeno dvěma farnostmi. Působili zde křižovníci, minorité a kapucíni, z ženských řeholí křížové sestry, které ve zdejší nemocnici vydržely až do padesátých let 20. století. Dnes na celém mosteckém okrese pracují dva kněží! Pater Hurt v Mostě a jeho kolega v Litvínově. Aktivních věřících je jen hrstka. Jsou to ale lidé, kteří vědí proč a komu věří. Ta síla je v nich patrná.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay