Přesunutý kostel a sv. Václav bez věže

Vydání: 2008/2 Maltézští rytíři včera a dnes, 8.1.2008, Autor: Aleš Palán

Ptát se těch tří zarostlých mužů v ošuntělých kabátech, které vyšly z módy někdy v sedmdesátých letech, nemá zřejmě smysl. Veškerou svou pozornost věnují staré otlučené ledničce, kterou na rozvrzaném kočárku tlačí třídou Budovatelů. Ale ten solidně vypadající padesátník s diplomatkou pod paží by to mohl vědět. „Kde je tady ve městě kostel?“ „Přesunutý kostel? Půjdete přes koleje …“ „Ne přesunutý kostel – tam je přece muzeum. Jde mi o funkční kostel, kde se slouží mše.“ Muž se zastaví, chvíli vraští čelo a pak odpoví: „Kdepak. U nás žádný kostel není.“
Pokud jsou severní Čechy výspou ateismu v ČR, je město Most jeho symbolem. Město, které sousedí s povrchovým dolem, na jehož území dříve stálo. Starý Most ve zdejších domácnostech připomíná jen nástěnný kalendář na rok 2008 s malbami malebných zákoutí, která musela ustoupit uhlí. Současný Most tvoří až na výjimky jen paneláky a věžáky. A samozřejmě zdejší lidé.

Plný a vyhřívaný
Most je velké město, má přibližně 70 tisíc obyvatel. Podle posledního sčítání lidu se k církvi přihlásilo 12 % z nich. Kde ale těch necelých 10 tisíc věřících je? „To bych taky rád věděl,“ rozhodí rukama zdejší farář Josef Hurt. „Mohu jen odhadovat, že podstatnou část z nich tvoří zdejší početná romská komunita, která se hlásí k církvi, i když na bohoslužby nechodí.“ O mosteckém děkanském kostele se ví v celé republice. Když bylo v roce 1964 rozhodnuto starý Most zlikvidovat – a bylo při tom zdemolováno několik kostelů – byl tento chrám určen k nákladnému, technicky náročnému a politicky dobře viditelnému transferu. Dnes slouží „přesunutý kostel“ – jak mu Mostečtí říkají – výstavním účelům. Po dlouhá desetiletí se římskokatolické mše odehrávaly pouze na zdejší faře, farníci se v neděli střídali ve třech turnusech. Přesto v Mostě funkční kostel stojí, byť ho neznalý návštěvník města může přehlédnout, i když je od něj sotva padesát metrů. Kostel totiž nemá žádnou věž, kromě naznačeného kříže ho v exteriéru nezdobí žádné sakrální prvky a je zasazen do řadové zástavby prvorepublikových vilek, jejichž výškový horizont nepřesahuje. Římskokatolický kostel sv. Václava byl vysvěcen v roce 1989, šlo o jedinou sakrální stavbu postavenou za normalizace v Čechách. Tak intenzivně mysleli soudruzi na „naplňování náboženských potřeb pracujících“. „Říkám, že máme nejplnější kostel v severních Čechách,“ směje se pater Hurt. „Náš kostel je malý, ale plný. A navíc ještě trošku vyhřívaný, což ocení nejen farníci, ale i farář.“
Historicky je město Most tvořeno dvěma farnostmi. Působili zde křižovníci, minorité a kapucíni, z ženských řeholí křížové sestry, které ve zdejší nemocnici vydržely až do padesátých let 20. století. Dnes na celém mosteckém okrese pracují dva kněží! Pater Hurt v Mostě a jeho kolega v Litvínově. Aktivních věřících je jen hrstka. Jsou to ale lidé, kteří vědí proč a komu věří. Ta síla je v nich patrná.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay