26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Přesunutý kostel a sv. Václav bez věže

8. 1. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/2 Maltézští rytíři včera a dnes, 8.1.2008, Autor: Aleš Palán

Ptát se těch tří zarostlých mužů v ošuntělých kabátech, které vyšly z módy někdy v sedmdesátých letech, nemá zřejmě smysl. Veškerou svou pozornost věnují staré otlučené ledničce, kterou na rozvrzaném kočárku tlačí třídou Budovatelů. Ale ten solidně vypadající padesátník s diplomatkou pod paží by to mohl vědět. „Kde je tady ve městě kostel?“ „Přesunutý kostel? Půjdete přes koleje …“ „Ne přesunutý kostel – tam je přece muzeum. Jde mi o funkční kostel, kde se slouží mše.“ Muž se zastaví, chvíli vraští čelo a pak odpoví: „Kdepak. U nás žádný kostel není.“
Pokud jsou severní Čechy výspou ateismu v ČR, je město Most jeho symbolem. Město, které sousedí s povrchovým dolem, na jehož území dříve stálo. Starý Most ve zdejších domácnostech připomíná jen nástěnný kalendář na rok 2008 s malbami malebných zákoutí, která musela ustoupit uhlí. Současný Most tvoří až na výjimky jen paneláky a věžáky. A samozřejmě zdejší lidé.

Plný a vyhřívaný
Most je velké město, má přibližně 70 tisíc obyvatel. Podle posledního sčítání lidu se k církvi přihlásilo 12 % z nich. Kde ale těch necelých 10 tisíc věřících je? „To bych taky rád věděl,“ rozhodí rukama zdejší farář Josef Hurt. „Mohu jen odhadovat, že podstatnou část z nich tvoří zdejší početná romská komunita, která se hlásí k církvi, i když na bohoslužby nechodí.“ O mosteckém děkanském kostele se ví v celé republice. Když bylo v roce 1964 rozhodnuto starý Most zlikvidovat – a bylo při tom zdemolováno několik kostelů – byl tento chrám určen k nákladnému, technicky náročnému a politicky dobře viditelnému transferu. Dnes slouží „přesunutý kostel“ – jak mu Mostečtí říkají – výstavním účelům. Po dlouhá desetiletí se římskokatolické mše odehrávaly pouze na zdejší faře, farníci se v neděli střídali ve třech turnusech. Přesto v Mostě funkční kostel stojí, byť ho neznalý návštěvník města může přehlédnout, i když je od něj sotva padesát metrů. Kostel totiž nemá žádnou věž, kromě naznačeného kříže ho v exteriéru nezdobí žádné sakrální prvky a je zasazen do řadové zástavby prvorepublikových vilek, jejichž výškový horizont nepřesahuje. Římskokatolický kostel sv. Václava byl vysvěcen v roce 1989, šlo o jedinou sakrální stavbu postavenou za normalizace v Čechách. Tak intenzivně mysleli soudruzi na „naplňování náboženských potřeb pracujících“. „Říkám, že máme nejplnější kostel v severních Čechách,“ směje se pater Hurt. „Náš kostel je malý, ale plný. A navíc ještě trošku vyhřívaný, což ocení nejen farníci, ale i farář.“
Historicky je město Most tvořeno dvěma farnostmi. Působili zde křižovníci, minorité a kapucíni, z ženských řeholí křížové sestry, které ve zdejší nemocnici vydržely až do padesátých let 20. století. Dnes na celém mosteckém okrese pracují dva kněží! Pater Hurt v Mostě a jeho kolega v Litvínově. Aktivních věřících je jen hrstka. Jsou to ale lidé, kteří vědí proč a komu věří. Ta síla je v nich patrná.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou