Premonstráti podávají ruku veřejnosti

Vydání: 2011/47 Václav Renč, 15.11.2011, Autor: Václav Štaud

Jen několikrát do roka se želivský opatský chrám Narození Panny Marie naplní doslova do posledního místečka. Mezi takové dny už tradičně patří podzimní oslava svátku svatého Huberta. Letos se myslivecká paráda uskutečnila v neděli 6. listopadu pod dohledem kamer televize Noe.

Mši svatou celebruje sám želivský opat Bronislav Kramár, strhujícím způsobem káže zdejší terciář, jáhen Max Kašparů. Mezi zpěváky a trubači, kteří přijeli až z Mělníka a Javorníka, je také Jiří Šlauf, trubač, který v roce 1999 hrál ve Vatikánu u příležitosti odevzdávání vánočního smrku papeži Janu Pavlu II. Slavnostní průběh bohoslužby později přechází do reprezentačních prostor, chodeb a ambitů kláštera. Nastává agapé pro bezpočet hostů. „Zveme nejen všechny myslivce z okolí, ale i želivské rodiny a vlastně všechny obyvatele tohoto koutu Vysočiny. Ať již do kostela chodí, nebo ne. A jsme rádi, že jich přijde naprostá většina. Protože podobné akce pokládáme za nepřímou evangelizaci,“ říká duchovní správce želivské farnosti P. Jáchym Šimek. Většinu dobrot, přispívajících k dobré pohodě, napekly a navařily ochotné místní hospodyňky. Praktické a slavnostní prostředí zase bratrům premonstrátům pomohly vytvořit šikovné ruce zdejších mužů. Všechno to svědčí o velké a živé farnosti. „Právě tohle bohužel není pravda,“ oponuje P. Jáchym Šimek. „Želivská farnost vůbec není velká, z tisíce obyvatel nám do kostela chodí jen okolo 40 lidí. Jsou výborní a máme v nich velkou oporu. Naprostou většinu z průměrných sto padesáti účastníků běžných nedělních bohoslužeb ale tvoří lidé z okolí a turisté. Zdejší občané si donedávna zachovávali zvláštní odstup, stále tu platily mnohé předsudky z dob komunismu. Částečně si klášter vysloužil nepřízeň obyvatel i tím, že řadu z nich fakticky připravil o práci, když odtud po restituci musela odejít psychiatrická léčebna. „Chápu, že tohle řešení mohlo být pro někoho bolestné, ale jinak to asi nebylo možné. Naše kanonie své prostory potřebovala a potřebuje,“ vysvětluje želivský administrátor.

S BRATRY I U VÁNOČNÍHO STOLU

O to cennější jsou klášterní společenské akce, které pozvolna získávají církvi nové sympatizanty a boří protináboženské mýty. Pro věřící i nevěřící farníky pořádají želivští premonstráti různé akce prakticky po celý rok. Například na Vánoce několikrát po sobě zvali nejen na půlnoční, ale i na sváteční setkání v klášteře. S řeholníky mohli lidé dokonce posedět u štědrovečerního stolu. A mnoho z nich, především to byli lidé osamělí nebo jinak trpící, pozvání přijalo a prožilo nezapomenutelné chvíle. Pro nejmenší bývá na Štědrý den v klášteře před dětskou mší připraveno divadelní představení. Také na živý betlém se přijde podívat celá obec. „S mimořádným zájmem se setkávají například naše obnovené božítělové průvody. I děti, které nikdy nebyly v kostele, se předhánějí v zájmu o službu sypání kvítí na cestu svátostnému Pánu. A rodiče je k tomu náležitě vyšňoří. Je to v jejich případě jen vyprázdněná tradice? Možná ano. Ale my jsme vděčni za každý vlídný pohled, podanou ruku, zapomenuté zranění. Aby konečně ze Želiva zmizely všechny opodstatněné i neopodstatněné vnitřní zábrany lidí,“ uvádí želivský kaplan P. Tadeáš Spišák. „Před rokem 1948 klášter zaměstnával asi 350 občanů. Dnes je těch zaměstnanců pouhých pět, i ty ale máme problém zaplatit. Všechno však může vypadat lépe, pokud se podaří dotáhnout do zdárného konce církevní restituce. Pak bychom mohli v záchraně zanedbaného kláštera pokračovat mnohem rychleji a znovu přinášet obživu pro množství Želivanů i pracovitých lidí ze širokého okolí,“ uzavírá téma opat P. Bronislav Kramár.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay