Pouť je cestou do vlastní duše

Vydání: 2010/32 Křesťan a moderní hudba, 2.8.2010, Autor: Tereza Holá

Šestidenní putování Moravskoslezským krajem absolvovali minulý týden účastníci pouti za umělce. Během cesty z Opavy do poutního místa Maria Hilf ve Zlatých Horách urazili přes sto kilometrů.

„Putování je pokaždé jiné a pokaždé má super atmosféru,“ vypráví jeho organizátorka Martina Pavlíková. K uspořádání poutě ji inspirovala její vlastní cesta do Santiaga de Compostela. „Týden jsem si připadala, že opravdu někam patřím. Nejsem praktikující věřící, a tak jsem se trochu obávala, jak se budu cítit. Ale byl to neopakovatelný zážitek. Ti lidé jsou jiní. Přijali mě, jako bychom se znali celý život,“ říká sedmapadesátiletá pedagožka Monika Melichárková, jež se na pouť za umělce letos vypravila poprvé. Přivedla ji k tomu náhoda. Zašla si při návštěvě Olomouce do muzea a našla tam letáček. Pár dnů předtím jí zemřela švagrová. Cítila, že potřebuje něco udělat, aby se vyrovnala s bolestí. „Říkala jsem si, že aspoň nepůjdu sama a že to bude cesta s nějakým cílem. A že uvidím spoustu zajímavých míst. Ta jsem viděla, ale hlavně jsem objevila lidi, se kterými je mi neuvěřitelně dobře,“ vypráví rozhodnuta, že příští rok půjde opět. Za nejhlubší zážitek považuje chvíli, kdy dvanáct poutníků vešlo do skoro prázdného kostela, jenž dlouho chátral a lidé se ho teď snaží obnovit. „Byla tam zima, kněz sloužil mši mezi prázdnými stěnami a já tam seděla jako ptáček a věděla jsem, že se mi dostalo toho, kvůli čemu jsem se na pouť vypravila,“ líčí Monika Melichárková. A čím vším si museli poutníci během cesty projít? Po startu v Opavě zamířili postupně do Úvalna, Krnova, Města Albrechtic, Bruntálu, až nakonec dorazili do Maria Hilf. Některé úseky přitom museli absolvovat vlakem, protože cesty nebyly uzpůsobeny pěším výpravám. Průměrně ušli denně 16 kilometrů a během cesty si prohlédli rozhledny ve Strážišti a na Cvilíně, zámek v Linhartovech, přespali v klášteře sester boromejek, prošli křížovou cestou řezbáře Františka Nedomela a v Mezině se podívali na sopku. „Pouť je světlo, které osvítí nás samotné,“ shrnuje duchovní význam pouti Martina Pavlíková.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay