Vydání: 2008/22 Umíme zabezpečit církevní památky?, 27.5.2008, Autor: Václav Štaud

Když došlo v roce 1645 k neuvěřitelnému vítězství Brňanů nad mnohonásobnou švédskou přesilou, šli zakrátko obyvatelé města poděkovat za tento zázrak Panně Marii. Kam jinam než do Křtin? Vedl je statečný duchovní vůdce Brňanů, rektor jezuitské koleje P. Martin Středa. A z velké úcty a vděku putoval celou cestu bos.
Po více než třech stoletích se opakovalo něco podobného. Generální vikář brněnské diecéze P. Jiří Mikulášek vyzval mládež města: „Nyní, když jsme znovu získali svobodu a učíme se jí vážit, měli bychom vzdát díky Matce Boží jako naši předkové. Abychom také dokázali nabytou svobodu správně užívat a svůj život vyplnili užitečnou prací. Zejména prací pro druhé.“
První pěší pouť brněnské mládeže do Křtin se uskutečnila 8. května 1996 a od té doby se v tento sváteční den vychází každý rok. Cíl je stejný, ale trasy, aby nedošlo k zevšednění, se střídají. „Většinou chodíme polními nebo lesními cestami – příroda severního okraje Brna, přecházející do Moravského krasu, nabízí mnoho krásných míst. Dnes půjdeme na Ochoz,“ upřesnil na startu brněnský děkan P. Václav Slouk, který také bývá pravidelným účastníkem této pouti.
Ani letos nechyběl otec Jiří Mikulášek, který na závěr v křtinském chrámu Jména Panny Marie sloužil pro poutníky mši svatou. Nejdříve ale od něj padesátka poutníků dostala požehnání na cestu. Stalo se tak po zahajovací litanii ke svatým poutníkům v kostelíčku Panny Marie nad starou Líšní. Brněnský generální vikář všechny povzbudil ve víře krátkým úvodem. „Nejdeme na výlet ani na turistickou akci, ale jdeme se modlit nohama. Nezapomeňme se však modlit také srdcem a ve společenství si naslouchat. Když tak půjdeme ve vzájemné lásce, půjde s námi celou cestu sám Pán Ježíš,“ uvedl mimo jiné P. Mikulášek. Mezi prvními pak sám dlouho nesl velký poutní kříž, v jehož držení se po celou cestu chlapci a děvčata pravidelně střídali. I tento kříž už má svou tradici – mladým poutníkům jej před lety požehnal apoštolský nuncius Giovanni Coppa.

Duše je stále mladá
Na letošní slunečné 15kilometrové poutní cestě do Křtin jsme ovšem viděli více věkových kategorií. 75letý Jiří Burian si s mládeží vyšel již pošesté: „Křtiny jsem pěšky z Brna navštěvoval rád od svého dětství. Vidět zase mládež na této mariánské pouti je povzbuzující, dodává to sil a vrací mě duševně i fyzicky do krásných let,“ raduje se svěží důchodce J. Burian. A P. Jiří Mikulášek, sám již 65letý, aktivitu starších věřících chválí: „Každý se může cítit mladý. Vždyť naše duše nemá věk, ta je a vždy zůstane mladá.“
Někteří dlouholetí účastníci už zde začali učit poutním radostem i svoje děti. Nejmladší z křtinských poutníků, pětiletý, už se uměl sám hrdě představit: „Kuba Koudelka.“
První zastávka k modlitbě byla v kostele v Ochozi. Tradiční modlitba růžence přišla až odpoledne, krátce před příchodem do Křtin. Je oblíbená pro různá netradiční pojetí, v nichž se zapojuje co nejvíc účastníků. Letos, proloženy úryvky z Písma svatého, byly použity desátky růžence světla. Byla to pouť plná modliteb zejména za město Brno a jeho obyvatele. „To ale neznamená, že to byla smutná pouť,“ říká jeden z mladých účastníků Michael Andrýsek. „Cestou jsme užili i hodně veselých chvil, třeba když nás otec generální vikář svolával indiánským halekáním. Líbilo se mi také, když jsme se v polovině cesty chytili za ruce, utvořili tři dlouhé řetězy a na důkaz důvěry jeden v druhého tak chvíli kráčeli. Někteří odvážlivci se rozhodli zavřít i oči...“ Pouť brněnské mládeže do Křtin má prostě sílu. Organizátoři již dnes zvou na další ročník. Bude to 8. května 2009.