Poučení z „Mnichova 38“

Vydání: 2013/40 Kardinál Marx: církev nezná cizince, 1.10.2013, Autor: Jaroslav Šebek

Letošní svatováclavská oslava získala nečekaný přesah, jehož hlavním aktérem se stal arcibiskup mnichovsko-freisingské diecéze Reinhard Marx. Ten patří k nejužšímu poradnímu sboru papeže Františka; během poutě si vysloužil obrovské ovace za slova, v nichž vyjádřil politování nad uzavřením Mnichovské dohody v roce 1938 a jejími následky. Dotkl se citlivého bodu, protože tento dokument je dodnes zdrojem naší národní frustrace a příčinou mnoha diskusí, které nezajímají jen historiky.

Hodnotu jeho gesta si uvědomíme, zejména když uvážíme, jak sami Němci neradi jednání v bavorské metropoli roku 1938 reflektují. Ještě dlouhou dobu po válce navíc rozdílné pohledy na „Mnichov“ zásadně komplikovaly možnost urovnání vzájemných vztahů komunistického Československa s tehdejší západoněmeckou vládou. Odvaha, s jakou kardinál Marx pojmenoval na staroboleslavské pouti bolestné události před pětasedmdesáti lety, je zakořeněna v dlouhodobě pěstovaném česko-německém politickém i občanském dialogu, kde jednu z klíčových rolí sehráli křesťané. Ti do hodnocení faktů vnáší důležitou optiku odpuštění, které není lacinou „smiřovačkou“, ale pramení až v pravdivém pohledu na sebe i na druhé.

S podzimem 1938 je však bytostně spojeno také období „druhé republiky“, pro něž stoprocentně platí oblíbené úsloví „vymknutá z kloubů doba šílí“. Pod tlakem vnějších okolností se prakticky ze dne na den změnila atmosféra. Z vlastenecké připravenosti k obraně země zbyly jen roztrpčení, vztek a pocit marnosti, jež daly průchod i závisti a nenávisti. Začalo účtování s prvorepublikovými symboly, „liberálně-pokrokovými“ elitami a nakonec i demokracií. Slušnost a bezostyšnost oddělovala jen úzká mez. Samozřejmě se všechny tyto trendy nerodily na zelené louce, nýbrž se na ně zadělávalo o mnoho let dříve. Velké poučení z těchto neblahých událostí si můžeme odnést v tom, že se nemusí vyplatit přehlížet mizernou úroveň politiky, populistické tanečky ani podceňovat význam etických hodnot ve veřejném životě i hospodářství. S rostoucími projevy krize mohou nečekaně ožít dávno zapomenutí démoni minulosti.

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay