Postím se pro druhé

Vydání: 2015/8 Stůjte na periferiích!, 17.2.2015, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Po celou postní dobu si schovávat všechny sladkosti a pak je o Velikonocích sníst. To byl v našem dětství ideál. Dokázali to jen ti s nejsilnější vůlí. Podle P. Jiřího Kani z Blanska je to ale úplně špatná představa postu.
 
Díky tomu, že se trochu omezíme, můžeme přispět na jídlo dětem z druhého konce zeměkoule. Ilustrační snímek Jaroslav Hodík
 
Jak tedy s našimi nejmenšími mluvit o postu a jak jim ho vysvětlovat? „Přípravu na půst děláme už v okamžiku, kdy naše nejmenší vedeme, aby se rozdělili, aby něco darovali, aby uměli poděkovat. Protože když poděkuji, znamená to, že jsem něco od někoho dostal, čeho on se zřekl,“ říká P. Jiří Kaňa, který mj. působil v Katechetickém centru v Brně a je členem redakční rady časopisu pro ministranty Tarsicius. Zdůrazňuje, že děti by už odmalička neměly chápat půst jako něco nepříjemného, spíš by měly být rodiči vedeny, aby v první řadě viděly lidi kolem včetně jejich přání a potřeb. „Půst neznamená jen izolované odříkání si něčeho. Podstatné je, aby to bylo ve prospěch někoho jiného. Odříkám si něco, abych mohl někomu pomoci nebo mu udělat radost. Je to nácvik životního postoje,“ říká kněz s tím, že ani u dětí, ani u dospělých by půst neměl sklouznout jen k tomu, že něco ztrácíme.
 
Pojmenování, odkdy se během postu nesmí co jíst, je podle P. Kani spíš návod pro lidi, kteří si s postem sami nevědí moc rady. „Ve skutečnosti je půst přirozený krok k lásce. Děti se už v raném věku mohou učit vnímat potřeby druhých a projevovat vůči nim své emoce. Každé poděkování, pozdrav, dárek, rozdělení se je svým způsobem výsledek přirozeného postu. Dítko vidí v prvé řadě druhého člověka a v této atmosféře obdarování téměř zaniká bolest ztráty – postu,“ zmiňuje kněz s tím, že u nich ve farnosti vždy po nedělní mši chodí děti do sakristie a dostanou bonbon. Děvčata ho dostanou jako první (protože budou maminkami) a kluci až po nich (protože je budou chránit).
 
„V postní době sladkosti nedostávají, ale přesto přicházejí – pro pohlazení, pro křížek. Radost ze vzájemného společenství je pro ně víc než ‚bolest‘ postu,“ vysvětluje P. Kaňa.
 
Plody lásky k druhým
 
„Půst bychom neměli oddělovat od lásky k bližnímu. Neznamená to, že na Velký pátek nejíte a pak se o půlnoci přejíte. Když se postí malí i velcí, vždy by to, co ušetří, měli darovat. Když si někdo odřekne televizi a sedí nabručený v koutě, že se nemůže dívat, není to dobře. Ten čas by měl věnovat někomu druhému,“ míní P. Jiří s tím, že Bůh se jistě neraduje tolik z našeho postu, jako spíš z toho, co díky němu uděláme pro druhé. Bůh nehodnotí množství, čeho si odřekneme, jako spíš míru lásky, s jakou jsme se postili.
 
„Důležité také je,“ podotýká kněz, „že postní doba má i sociální význam. Když jedna rodina ušetří na jídle padesát korun, není to moc. Ale když to udělá celá farnost, už je to mnohem víc. Postní liturgická doba má mimo jiné smysl v tom, že se do ní zapojí celá komunita, že i ty děti mohou k dílu farnosti přispět svým malým dílem. Pak se výsledek odříkání ve prospěch jiných lidí násobí. Vždy tam musí být to srdce. Ideální půst se děje tenkrát, když na něj ani nemyslíte,“ uzavírá kněz. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 21. – 27. února 2017

Služba, která končí minikoncertem

Za nenápadnými dveřmi v zadní části kostela sv. Mořice v Olomouci se zvedá dřevěné schodiště. Toho, kdo se nezalekne občasného zhoupnutí na nějakém uvolněném stupni,…

celý článek


Plesy a veselí vystřídá půst

Plesové a masopustní veselí ve farnostech vrcholí o tomto víkendu. Osmá neděle v mezidobí je před postem tou poslední v zelené liturgické barvě. Na Popeleční středu…

celý článek


První měsíc Trumpovy vlády

V těchto dnech uplynul první měsíc od chvíle, kdy do Bílého domu usedl nový americký prezident Donald Trump. Jak se v novém úřadě uvedl?

celý článek


Hlavní je neztrácet motivaci

Česká populace stárne. Je také čím dál víc osamělá. Podle Českého statistického úřadu u nás žije asi půl milionu seniorů v jednočlenné domácnosti.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay