Poslední syrští křesťané čelí ohrožení

Vydání: 2015/34 V sousedství uprchlíků, 18.8.2015, Autor: Alena Scheinostová

„Islámský stát je nástrojem v rukou velkých mocností, které jej vytvořily, vyzbrojily a podporují,“ prohlásil apoštolský vikář syrského Aleppa Georges Abou Khazen v italské televizi TV2000. Syrští křesťané nepřestávají volat o pomoc.


Syrští protivládní rebelové se v Aleppu připravují na útok proti Assadovým vojákům.Snímek Salih Mahmud Leyla/AA/ČTK

„Namísto terénního boje proti Islámskému státu od něj mocnosti kupují ropu a rozkradené archeologické památky,“ pokračoval v televizi biskup Abou Khazen. Mluvil rovněž o výcvikových táborech pro kriminálníky bojující za Islámský stát, které mají ležet v zemích sousedících se Sýrií včetně Turecka. Vatikánskému rozhlasu poté biskup svěřil obavy z dalšího vývoje, jež sdílí i část pozorovatelů: „Bojíme se, že Turecko má pod záminkou boje proti IS zcela jiné záměry, tedy boj proti Kurdům. Bojovníci IS, většinou cizinci, přicházejí do Sýrie a Iráku přes Turecko. Pro Turecko by tedy bylo jednodušší nevstupovat do boje, nýbrž zastavit výcvik bojovníků a příliv zbraní. Nepřejeme si další šíření války a stupňování zmatku ani vytváření bezpečnostních zón. Celá země musí být bezpečná! Proč se raději nevyvíjí tlak na jednotlivé strany, aby spolu zahájily dialog?“

Turecko totiž v posledních dnech zveřejnilo záměr podniknout invazi do Sýrie a podél společné hranice vytvořit tzv. bezpečnostní zónu. Pro tento plán hodlá najít proti IS oporu v některé z bojujících skupin, jež však místní pokládají za stejně extremistické. Podle zpráv, které Turecko nicméně odmítlo potvrdit, je ve hře například islamistická fronta an-Nusrá. Také jiná ze skupin, o nichž se hovoří, a sice Ahrar aš-Šam, je známa propojením s al-Káidou a styky s extremistickými skupinami v zahraničí.

Žijeme ze dne na den

Země, kde před válkou žilo kolem 22 milionů obyvatel, se zvolna vylidňuje, utíkají především křesťané, ale také muslimové a příslušníci dalších komunit. Ti, kdo zůstali, čelí strádání a nebezpečí. „Žijeme v Aleppu a učíme se žít ze dne na den to, co nám život přinese. Stále si opakujeme: Jsme v Božích rukou. Riziko smrti je totiž ustavičné,“ komentoval ve Vatikánském rozhlase P. Hassan Sahoui SJ, který působí v Aleppu v rámci Jezuitské služby uprchlíkům (JRS). „Polovina obyvatel města odešla, možná většina aleppských křesťanů – buď do bezpečnějších měst, anebo do Evropy. Ti, kdo v Aleppu zůstávají či nemají možnost odcestovat, jsou proto buď odsouzeni žít tam a snášet válečnou situaci, nebo se rozhodli zůstat tam navzdory všemu. Jde-li o křesťanské rodiny, snaží se odejít, ale je to složité. Někdy chce manželka odejít a manžel zůstat či naopak. Někdy chtějí odejít děti nebo mládež, protože nemají vyhlídky. Není snadné opustit místa, kde jste vyrostli a pracujete, a zakotvit jinde. Často proto v rodinách přicházejí krize. Neustále provázíme křesťany, kteří kladou tyto otázky,“ přiblížil P. Sahoui.

Kdysi dvoumilionové Aleppo je neustále vystaveno ostřelování, útoky lidem způsobují zmrzačení, obírají je o blízké. Problém je se zásobováním vodou či elektřinou. „Elektřina a voda jsou na území ovládaném protivládními ozbrojenci, a tak jejich dodávka záleží na tom, jak se dohodnou vládní vojska a džihádisté. Některý den se dohodnou, jiný ne,“ objasnil P. Sahoui a vyzdvihl: „Tato kritická situace způsobila, že křesťané a muslimové žijí společně, jsou v každodenním kontaktu a paradoxně se sbližují. V našem centru rozdělujeme jídlo pro deset tisíc lidí, pět dní v týdnu, samozřejmě za podpory mnoha dárců a dobrovolníků, křesťanů i muslimů. Mimochodem, také muslimové mi říkají: otče.“ Ještě hůře se žije lidem na územích, která ovládli ozbrojenci Islámského státu. Nezřídka se dějí okrádání, násilí, únosy. Podle zpráv z uplynulého týdne bylo více než dvě stě civilistů včetně dětí, mezi nimi několik desítek křesťanů, uneseno ve městě Al Qaryatain. Následovali tak osud zdejšího syrsko-katolického faráře Jacquesa Murada, který byl unesen letos v květnu. Po téměř půlroce však v minulých dnech IS propustil 22 asyrských křesťanů zajatých v tomto únoru z vesnic v údolí Cháburu v provincii Hassaká. Jejich osvobození vyjednali kněží jejich církve, kteří usilují též o propuštění dalších rukojmích, za něž extremisté požadují mnohasettisícové výkupné.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay