26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Ponrepo nebyl první. Dřív promítali v Brně

13. 11. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/46 Česká kina po 100 letech, 13.11.2007, Autor: Aleš Palán

„Scény s oslepující nádherou a fantazií v okouzlujících barvách. Obecenstvo při jednom obraze pláče, při druhém propuká v bouřlivý smích.“ Těmito nabubřelými proklamacemi lákal na začátku 20. století Viktor Ponrepo zvědavce do svého kočovného kinematografu. Postavy na plátně zatím nemluvily, děj nepodbarvovala ani živá klavírní produkce, nýbrž promítačův komentář, o „okouzlujících barvách“ nemohlo být ani řeči. Přesto šlo o něco jedinečného: ty obrázky se hýbaly!

Ponrepův slavný den přišel 15. září 1907, kdy v Karlově ulici v Praze otevřel svůj „podnik živých fotografií“. Ano: je to už 100 let, kdy začal promítat první stálý český biograf. Nedávné oslavy tohoto jubilea zůstávají čtenářům ještě v živé paměti.
Toto výročí má ovšem jedno velké ale. Ponrepův biograf nebyl prvním svého druhu na našem území! Již 8. června 1907 – tedy o čtvrt roku dřív – začal v Brně Dominik Morgenstern provozovat biograf s názvem The Empire Bio Co. Proč bylo českou filmovou historií Morgensternovi jeho prvenství upřeno? Z toho nejprostšího a nejhanebnějšího důvodu: Morgenstern byl totiž Němec... Ostatně: Ponrepo nebyl ani prvním průkopníkem, který by se svým bioskopem jezdil po venkovských štacích. Už v roce 1896 byl vydán první živnostenský list k promítání po hospodách a boudách panu Ignáci Schächtelovi – dalšímu Němci.

Pašijové hry
Na tom, že vůbec první filmová představení na našem území mohli vidět diváci v Karlových Varech a Praze už v roce 1896, se historikové naštěstí shodnou. Diskuse se nevedou ani o tom, kdy se u nás poprvé natáčelo. Bylo to před 110 lety a předmětem zájmu filmařů bylo tradiční divadelní představení Pašijových her na Šumavě. Církevní motivy najdeme i u některých českých němých filmů, např. historického dramatu Stavitel chrámu či příběhu ze současnosti Varhaník u sv. Víta.
Česká kinematografie vždy stála – snad kromě několika roků na konci šedesátých let – ve stínu kinematografií jiných zemí. Přesto už v jejích počátcích najdeme jména minimálně evropského formátu. Podstatný podíl na etablování filmové produkce mělo vybudování Barrandovských ateliérů ve třicátých letech.
Počet natočených snímků nadále rostl. Stoupal i počet kin. Nejvíc jich na našem území bylo v roce 1965 – plných 3710. Nyní jich je zhruba 500, stovka letních kin a dvacet multiplexů. Je to málo, nebo hodně? Ohrožují multikina filmovou produkci? Zůstává dost prostoru pro nekomerční a duchovní filmy? Pojďme se do českých kinosálů podívat.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou