Pomohou rodičům překonat smrt dětí

Vydání: 2011/46 Svatá Anežka Česká, 10.11.2011, Autor: Tomáš Kutil

Smrt dítěte je jedna z nejtěžších věcí, která může rodinu potkat. O to cennější je proto jakákoliv podpora, které se takto zasažené rodině dostane. Přesně to si uvědomili v centru pro rodinu českobudějovické diecéze a rozhodli se nabídnout pomocnou ruku všem rodičům, kteří o své děti přišli.

Netradiční akce se jmenuje „Světlo se šíří světem“. Centrum pro rodinu se inspirovalo na západ od našich hranic, ale výsledný koncept si upravili podle svých potřeb. „Jde nám především o dvě věci: ukázat rodinám, že v tom nejsou samy, že jim církev i při takové ztrátě může pomoci. Zároveň ale chceme, aby tyto rodiny mezi sebou navzájem navázaly kontakty a mohly se povzbuzovat a inspirovat. To, s čím se jedna rodina teprve potýká, může mít jiná už dávno vyřešené,“ vysvětluje Pavel Poláček z českobudějovického Centra pro rodinu. Téma smrti je podle něj v české společnosti stále tabu a s výjimkou hospiců existuje jen velmi málo aktivit, které by se zaměřovaly na pomoc pozůstalým. „Například v Německu existují akce, které nás můžou inspirovat. Zároveň za námi přicházeli rodiče, kteří přišli o dítě. A tak jsme se rozhodli pro ně něco udělat, co jim může aspoň trochu pomoci,“ doplňuje Pavel Poláček.

KRITICKÉ VÁNOCE

Jak ale bude taková akce vypadat v praxi? Vše je směřováno na druhou neděli v prosinci, tedy na třetí neděli adventní. Všechny rodiny, které ztratily některé ze svých dětí, a všechny jejich známé a přátele zve Centrum pro rodinu ve 14 hodin do klášterního kostela Obětování Panny Marie. Nejprve se společně zúčastní bohoslužby, poté bude následovat setkání s pohoštěním. Proč zrovna tento termín? „Pro rodinu, která přišla o dítě, bývají právě vánoční svátky jedním z nejtěžších období roku,“ vysvětluje Pavel Poláček, který vychází i z vlastní bolestné zkušenosti. České Budějovice se akcí „Světlo se šíří světem“ zároveň symbolicky připojí k aktivitě, která už běží v mnoha zemích světa. Každý rok o druhé prosincové neděli totiž příbuzní i přátelé zemřelých dětí rozsvěcují v 19 hodin svíčky v oknech. „Zatímco svíčky v jedné časové zóně uhasínají, v jiné se zase rozžínají, takže světem probíhá světelná vlna, která pak obejme celou Zemi,“ vysvětluje Pavel Poláček a dodává: „Světlo vyjadřuje vědomí, že zemřelé děti prozářily náš život a že na ně nikdy nezapomeneme. Světlo je také nadějí, že smutek nezůstane jako stálá temnota v životě příbuzných. Světlo může tvořit mosty mezi stejně zasaženými lidmi, od jedné rodiny ke druhé, od domu k domu, od města k městu.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay