Pohádková Popelka a společné chválení Boha

Vydání: 2006/30 Křesťané a lenost, 24.7.2006, Autor: Radek Gális

Skoro tři tisíce návštěvníků se sjely do Českých Budějovic, kde se od středy do neděle minulého týdne konala 17. katolická charismatická konference. Kromě mší, modliteb a úvah P. Vojtěcha Kodeta, Kateřiny Lachmanové nebo vojenského kaplana Tomáše Holuba byly pro návštěvníky všech věkových kategorií připraveny také koncerty, biblické tance nebo představení Divadla Víti Marčíka.

Letošní ročník provázelo motto: Hospodine, dílo svých rukou neopouštěj (Žl 138,8). Pořadatelé se radovali z rekordní účasti, podpořené také mediálním partnerstvím Katolického týdeníku. „Lidi přitáhl i významný lektor P. Ellias Vella, který vede exercicie,“ vysvětluje organizátor P. Jan Wirth. Františkán minorita Ellias Vella přednášel na téma Ježíš ano, ale církev?, Osvobození od zlého nebo Charismata a služba. „Kromě stálých účastníků, jichž je asi polovina, sem přicházejí noví lidé,“ pokračuje P. Wirth. „Všechny spojuje očekávání, že budou spokojeni s pečlivě vybranými tématy i přednášejícími. Z mnoha ohlasů vím, že zklamáni nejsou.“

HŘÍCHY JAKO BODOVÝ SYSTÉM
S přednáškou Hříchy proti tělu Kristovu vystoupil vojenský kaplan P. Tomáš Holub. „Vnímáme hřích jako nějaké pravidlo, které jsme přestoupili. Od 1. července si uvědomuji, že chápeme hříchy podobně jako bodový systém na silnicích. Něco je nařízené, a tak obecně říkáme, že by se to mělo dodržovat. Hříchy pak bereme jako určitá přestoupení pravidel, po nichž ztrácíme body, které nám odečítá ,božský policajt‘.“ P. Holub však vysvětlil, že takové pojetí hříchu je zavádějící. „Člověka vnitřně zatěžuje, stejně jako jeho osobní vztah k Hospodinu. Osobně vidím hříchy jako balvany, které člověk sám staví mezi sebe a Hospodina. Ty pak brání nebeskému Otci, aby člověka objal. Objetí, po němž Bůh touží, protože je základním ujištěním vzájemného vztahu, tak není možné.“

DUCHOVNÍ DOVOLENÁ
Každoročním účastníkem konference je Divadlo Víti Marčíka, které hrálo Popelku a také Romea a Julii. „Vždycky je nám před diváky krásně,“ říká Marčík. „Lidi jsou nádherní, akorát je jich hodně, a pak mám výčitky, že ti vzadu neslyší.“
Řada věřících si konferenci pochvaluje jako velké povzbuzení. „Zažívám tu živou církev. Líbí se mi zdejší svoboda i to, že součástí programu jsou setkání s přáteli, sdílení a společné chválení Boha,“ říká Ludmila Křivancová z Karlových Varů.
„Lidé zdejší pobyt berou jako duchovní dovolenou,“ potvrzuje její slova P. Wirth.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay