"Po devadesátce podle statistiky málo lidí umírá"

Vydání: 2006/19 Etické otazníky gynekologie, 9.5.2006, Autor: Jiří Macháně

Cenu Gratias Agit udělil 4. května ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda osobnostem i organizacím, které svým významem nebo činy přispěli k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. „Úplný obraz, jméno naší země, tvoří životy lidí, jejich svědectví a dílo. Ctnosti a hodnoty přetrvávají a našemu jménu dávají život,“ prohlásil při předávání cen ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Poté, co ocenil kardinála Tomáše Špidlíka uvedl, že tento Čech působící ve Vatikánu splňuje kritéria pro udělení vyznamenání na sto procent. „On je ten, který spojuje kultury, lidi i reprezentanty různých období historie. Nazval bych jej svorníkem, který činí stavbu pevnou,“ uvedl ministr Svoboda. Podle jeho slov kardinál Špidlík celou svojí činností ukazoval na Českou republiku. „Měl otevřené dveře pro všechny, kdo přijížděli do Říma, staral se o studenty. Také nám svým celoživotním dílem zpřístupnil východní spiritualitu,“ doplnil Cyril Svoboda.
(mach)

Po slavnostním předání cen Gratias Agit jsme kardinála Tomáše Špidlíka poprosili o krátký rozhovor. Skromně a ochotně nám vyhověl a neodpustil si ani žerty na svůj účet.

Udělalo vám ocenění radost?
(Pan kardinál se rozzáří úsměvem.) Víte, já už ve svém věku žádné ceny moc nepotřebuju. Ale je to opravdu moc hezké, že Česko se zajímá také o nás, kteří jsme v cizině něco udělali.

Katolická církev v Česku nepatří zrovna mezi ty nejpopulárnější instituce. Překvapilo vás, že vás ministr Svoboda vybral jako reprezentanta tohoto společenství?
Tož, já na tuhle nepopularitu nevěřím. Lidé jsou vždycky trochu jiní, než jak se dělají navenek. A Češi jsou už moc dlouho zvyklí dělat ze sebe ateisty, ale ve skutečnosti jimi podle mého zas tak moc nejsou.

Když se ohlédnete za svou prací, co se vám nejvíc podařilo a dělá vám radost?
Že mi zatím všechno vyšlo. Je mi 86 let, všichni mí kolegové už zemřeli, a já ještě pořád můžu pracovat. Mohu Pánu Bohu poděkovat, že z těch knih, které jsem dosud napsal, je pořízeno už asi stopadesát překladů. Sedm je jich dokonce arabsky. Ještě mi snad pár let na práci zbývá. Musím se ale dočkat devadesátky. Víte proč? Poněvadž po devadesátce podle statistiky už málo lidí umírá.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay