Plíživý hlad... aneb "naše" zločiny proti lidskosti

Vydání: 2009/3 Hlad ve třetím světě, 13.1.2009, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Zprávy o občanských nepokojích v souvislosti se zvyšujícími se cenami potravin přicházejí už několik měsíců z nejrůznějších koutů světa. Na některých místech, jako například na Haiti, v Egyptě, Kamerunu či Mosambiku, si protesty proti „velkému hladu“ už vyžádaly i nemálo lidských životů.

„Výsledky boje se světovým hladem jsou obrovským fiaskem,“ nechal se slyšet v souvislosti s posledními událostmi Jean Ziegler, švýcarský sociolog, vyslanec Spojených národů pro světovou potravinovou krizi. „Výroba biopaliv a finanční spekulace, které se podílejí především na zvýšení cen potravin, nejsou nic jiného než zločiny proti lidskosti,“ pokračuje sociolog. „A my jsme spolupachateli tohoto zločinu.“

BIOPALIVO MÍSTO PŠENICE
Nejen Ziegler, ale i mnozí další považují nezřízenou velkovýrobu biopaliv za cestu do pekel a uvrhnutí desítek milionů lidských bytostí do náručí hladomoru. Odhaduje se, že osm milionů hektarů půdy v USA, kde se dříve pěstovala kukuřice, pšenice, sója a další plodiny, se využívá k průmyslové výrobě biopaliv, aby se snížila závislost na ropě ze Středního východu. Taková produkce probíhá i v Argentině, Brazílii, Kanadě a východní Evropě. Půda, která je dnes využívána pro velkovýrobu biopaliv, by poskytla obživu téměř 250 milionům lidí. Jen během uplynulých let se ve Spojených státech přeměnilo 60 milionů tun potravin na palivo – v roce 1995 to bylo 5 miliard litrů, v roce 2004 už 12 miliard litrů a v roce 2007 dokonce 35 miliard litrů biopaliva.

NEBEZPEČNÁ PODVÝŽIVA
Je pravda, že jsou akutní hlad a hladovění častým tématem televizních i jiných reportáží. Lidé, kteří se ocitli v nouzi následkem velkých katastrof, tvoří ovšem pouhých osm procent z celkového počtu hladovějících. Existuje totiž ještě jiná, méně zřetelná, forma hladu – denní podvýživa, která však postihuje podstatně více osob v mnoha regionech světa.
Lidé trpící podvýživou jsou nuceni žít po celé týdny a někdy i měsíce s denním přídělem potravy, jehož hodnota je nižší než doporučovaných 2 100 kalorií. Nedostatek energie si tělo kompenzuje zpomalováním fyzických i duševních činností. Hlad rovněž zeslabuje imunitní systém. Podvyživené děti mohou zemřít i na následky běžných infekcí, jako jsou spalničky nebo průjem. A tak není divu, že vlivem podvýživy umírá každoročně podle odhadů Světového potravinového programu na deset milionů dětí ve věku do pěti let.
„Nevím, zda jsou si rádcovské a akademické kruhy zcela vědomy mimořádného dopadu dobré výživy na globální rozvoj,“ uvažuje nahlas James T. Morfia, bývalý výkonný ředitel Světového potravinového programu. Jako příklad uvádí Severní a Jižní Koreu. Ve věku sedmi let je chlapec z jihu o dvacet centimetrů vyšší a o deset kilogramů těžší než jeho severokorejský protějšek. Není se co divit, že Jihokorejci vydělávají desetkrát více než jejich příbuzní na severu. Mají nejen tržní systém západního stylu, ale také zdravou, dobře živenou populaci, která může z tohoto systému těžit.
Přes všechna tato hrůzostrašná čísla a alarmující zprávy lidé podle Morfia nevěří, že je hlad skutečně tak vražedný. V opačném případě by prý přece nedovolili, aby ničil životy 400 milionů dětí v chudých zemích světa.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay