Pečovat o člověka dlouhodobě je velmi náročné

Vydání: 2015/7 Týden manželství. Aby vztah vydržel, 10.2.2015, Autor: Vojtěch Eliáš

Příloha: Misionář malomocných - Likvidace Lepry

„Slepému jsem byl okem a kulhavému nohou“ (Job 29,15). Touto biblickou myšlenkou začíná letošní list papeže Františka u příležitosti Světového dne nemocných. Likvidace lepry se o to snaží už 23 let.
 
Okaffo (7 let) z obce Zontoa v Libérii má na obličeji patrné stopy malomocenství.
 
Citovaná slova starozákonní knihy Job jsou vyjádřením hluboké osobní angažovanosti vyjadřující sounáležitost a pomoc postiženému, slabému či nemocnému člověku. Je to geniální vyjádření, které bychom stěží mohli vyjádřit lépe.
 
Papež František připomíná, že křesťané i dnes „nikoli slovy, ale životem zakořeněným v ryzí víře (…) jsou „slepému okem“ a „kulhavému nohou“! „Jsou to lidé, kteří stojí nablízku nemocným, když potřebují stálou péči a pomoc při umývání, oblékání i jídle. Zvláště když se tato služba prodlužuje v čase, může se stát namáhavou a zatěžující. Je poměrně snadné sloužit pár dní, ale je obtížné pečovat o člověka po celé měsíce, či dokonce roky, i když on už ani není schopen poděkovat. A přece, jak velká je to cesta ke svatosti! V takových situacích lze počítat se specifickou blízkostí Pána a zároveň to představuje mimořádnou podporu církvi při jejím poslání,“ píše papež František.
 
Uvedený biblický citát i následná slova Svatého otce jsou realitě našeho života a našich možností dost možná hodně vzdálené, ale to neznamená, že bychom třeba i zprostředkovaně a různými způsoby nemohli také my účinně pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují.
 
Péči o nemocného nelze časově vymezit
 
Likvidace lepry už 23 let pomáhá léčit a uzdravovat nemocné leprou, tuberkulózou, popř. vředovým onemocněním buruli. Smyslem její činnosti je napomáhat těm nejposlednějším: podporovat ty, kteří žijí v naprosté chudobě a v situaci, kdy se jich jejich vlastní společnost straní. Smyslem díla Likvidace lepry je pomáhat léčit, ale čím déle tak činí, tím více může potvrdit slova Svatého otce: Je poměrně snadné sloužit pár dní, ale je obtížné pečovat o člověka po celé měsíce, anebo dokonce roky… Ano, ano, ano! Není to vůbec snadné, ale je to nezbytné a žádoucí. Čím dál více si totiž uvědomuje, že nelze péči o nemocné jednoduše časově vymezit a pak se tvářit, že už jsme učinili povinnosti zadost a není v naší moci dále pomáhat. Ačkoli stále motivujeme místní obyvatelstvo, aby hledalo možnosti a cesty, jak se postavit na vlastní nohy, je více než zřejmé, že se jedná o dlouhodobý a velmi komplikovaný proces, kdy je vymýcení lepry otázkou pomoci na desítky let. Pro nás z toho vyplývá dlouhodobý závazek, protože se nemůžeme podobat politické organizaci, která po několika letech zaniká nebo mění svou strategii. Navíc naše péče je a musí být komplexní, kromě vyléčení nám velmi záleží na sociální integraci vyléčených, aby nezůstávali na okraji a mimo společenský život. Léčba bez této snahy by postrádala hlubší smysl pro vlastní život vyléčených a jejich existenci vůbec!
 
Výzva pro postní dobu
 
Když jsme se zmínili, že i pro nás do jisté míry existuje možnost „být slepému okem a kulhavému nohou“ – abychom zůstali v naší úvaze věrni biblickému citátu – můžeme toto téma společně pojmout do postní doby, která se nám nabízí. Lidem, o nichž uvažujeme, žijícím na hraně své existence, jsou úvahy týkající se sebezapření v jídle, v marnivosti všeho druhu, v televizních programech, sebekázně v pití či kouření a další témata odříkavého rázu, naprosto cizí. Není a nemůže to být téma jejich života.
 
Půst jako negativní sebezapření bude mít ale vždy svůj význam, avšak může mu být dán, jak také dobře víme, kladný význam a smysl jako sebevydání se druhým. Nemusíme takové sebevydání hned dramatizovat, že člověk pak ztrácí odvahu, chuť a dobrou vůli učinit rozhodnutí nebo konkrétní skutky.
 
Obracíme se na vás, abyste v postních dnech uvážili své možnosti, jak se stát zprostředkovaným způsobem i dnes „slepému okem a kulhavému nohou“. Vynasnažíme se, aby každý dar věrně následoval tuto biblickou myšlenku i výzvu současně. Darované prostředky zamíří na pomoc těm nejpotřebnějším a mohou způsobit radikální proměnu života nemocných! Může se tak stát jedině na základě vašeho „sebevydání“, rozhodnutí obdarovat nemocné a sociálně vyloučené. Biblická almužna, tak jak ji známe ze stránek Bible, byla vždy součástí postu a jejím smyslem byla pomoc nejpotřebnějším. S určitými způsoby postu Ježíš v evangeliu polemizuje, jsou cílem jeho ostré kritiky. Víme však, že almužna to není. 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy

Diskuse

Často se jako příklad humila 14.2.2015 10:57
Re: Často se jako příklad Zrušený uživatelský účet 14.2.2015 16:55

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 5. – 11. prosince 2017

Papež jako vyslanec míru a pokoje

„Vaše Svatosti, přinášíte nám sílu a naději ve svém pochopení pro naše potřeby, naše touhy po míru, národním smíření a sociálním souladu,“ řekla nositelka…

celý článek


Diváci ČT nahlédnou do hospice

„Tak jako řeka Jordán byla posledním úsekem cesty, který zbýval Izraelcům po útěku z egyptského otroctví, tak i hospic Jordán chce doprovázet lidi na posledním úseku…

celý článek


V kolotoči úvěrů, úroků a splátek

Půjčí rychle a za pár minut. A ještě nám prý vrátí. Všudypřítomná reklama k tomu navíc přidává, že náš život bez toho či onoho výrobku není úplný nebo šťastný...

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay