Pečovat o člověka dlouhodobě je velmi náročné

Vydání: 2015/7 Týden manželství. Aby vztah vydržel, 10.2.2015, Autor: Vojtěch Eliáš

Příloha: Misionář malomocných - Likvidace Lepry

„Slepému jsem byl okem a kulhavému nohou“ (Job 29,15). Touto biblickou myšlenkou začíná letošní list papeže Františka u příležitosti Světového dne nemocných. Likvidace lepry se o to snaží už 23 let.
 
Okaffo (7 let) z obce Zontoa v Libérii má na obličeji patrné stopy malomocenství.
 
Citovaná slova starozákonní knihy Job jsou vyjádřením hluboké osobní angažovanosti vyjadřující sounáležitost a pomoc postiženému, slabému či nemocnému člověku. Je to geniální vyjádření, které bychom stěží mohli vyjádřit lépe.
 
Papež František připomíná, že křesťané i dnes „nikoli slovy, ale životem zakořeněným v ryzí víře (…) jsou „slepému okem“ a „kulhavému nohou“! „Jsou to lidé, kteří stojí nablízku nemocným, když potřebují stálou péči a pomoc při umývání, oblékání i jídle. Zvláště když se tato služba prodlužuje v čase, může se stát namáhavou a zatěžující. Je poměrně snadné sloužit pár dní, ale je obtížné pečovat o člověka po celé měsíce, či dokonce roky, i když on už ani není schopen poděkovat. A přece, jak velká je to cesta ke svatosti! V takových situacích lze počítat se specifickou blízkostí Pána a zároveň to představuje mimořádnou podporu církvi při jejím poslání,“ píše papež František.
 
Uvedený biblický citát i následná slova Svatého otce jsou realitě našeho života a našich možností dost možná hodně vzdálené, ale to neznamená, že bychom třeba i zprostředkovaně a různými způsoby nemohli také my účinně pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují.
 
Péči o nemocného nelze časově vymezit
 
Likvidace lepry už 23 let pomáhá léčit a uzdravovat nemocné leprou, tuberkulózou, popř. vředovým onemocněním buruli. Smyslem její činnosti je napomáhat těm nejposlednějším: podporovat ty, kteří žijí v naprosté chudobě a v situaci, kdy se jich jejich vlastní společnost straní. Smyslem díla Likvidace lepry je pomáhat léčit, ale čím déle tak činí, tím více může potvrdit slova Svatého otce: Je poměrně snadné sloužit pár dní, ale je obtížné pečovat o člověka po celé měsíce, anebo dokonce roky… Ano, ano, ano! Není to vůbec snadné, ale je to nezbytné a žádoucí. Čím dál více si totiž uvědomuje, že nelze péči o nemocné jednoduše časově vymezit a pak se tvářit, že už jsme učinili povinnosti zadost a není v naší moci dále pomáhat. Ačkoli stále motivujeme místní obyvatelstvo, aby hledalo možnosti a cesty, jak se postavit na vlastní nohy, je více než zřejmé, že se jedná o dlouhodobý a velmi komplikovaný proces, kdy je vymýcení lepry otázkou pomoci na desítky let. Pro nás z toho vyplývá dlouhodobý závazek, protože se nemůžeme podobat politické organizaci, která po několika letech zaniká nebo mění svou strategii. Navíc naše péče je a musí být komplexní, kromě vyléčení nám velmi záleží na sociální integraci vyléčených, aby nezůstávali na okraji a mimo společenský život. Léčba bez této snahy by postrádala hlubší smysl pro vlastní život vyléčených a jejich existenci vůbec!
 
Výzva pro postní dobu
 
Když jsme se zmínili, že i pro nás do jisté míry existuje možnost „být slepému okem a kulhavému nohou“ – abychom zůstali v naší úvaze věrni biblickému citátu – můžeme toto téma společně pojmout do postní doby, která se nám nabízí. Lidem, o nichž uvažujeme, žijícím na hraně své existence, jsou úvahy týkající se sebezapření v jídle, v marnivosti všeho druhu, v televizních programech, sebekázně v pití či kouření a další témata odříkavého rázu, naprosto cizí. Není a nemůže to být téma jejich života.
 
Půst jako negativní sebezapření bude mít ale vždy svůj význam, avšak může mu být dán, jak také dobře víme, kladný význam a smysl jako sebevydání se druhým. Nemusíme takové sebevydání hned dramatizovat, že člověk pak ztrácí odvahu, chuť a dobrou vůli učinit rozhodnutí nebo konkrétní skutky.
 
Obracíme se na vás, abyste v postních dnech uvážili své možnosti, jak se stát zprostředkovaným způsobem i dnes „slepému okem a kulhavému nohou“. Vynasnažíme se, aby každý dar věrně následoval tuto biblickou myšlenku i výzvu současně. Darované prostředky zamíří na pomoc těm nejpotřebnějším a mohou způsobit radikální proměnu života nemocných! Může se tak stát jedině na základě vašeho „sebevydání“, rozhodnutí obdarovat nemocné a sociálně vyloučené. Biblická almužna, tak jak ji známe ze stránek Bible, byla vždy součástí postu a jejím smyslem byla pomoc nejpotřebnějším. S určitými způsoby postu Ježíš v evangeliu polemizuje, jsou cílem jeho ostré kritiky. Víme však, že almužna to není. 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy

Diskuse

Často se jako příklad humila 14.2.2015 10:57
Re: Často se jako příklad Zrušený uživatelský účet 14.2.2015 16:55

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 19. – 25. června 2018

Chudoba hrozí pětině mladých lidí

Pětinu mladých lidí v Česku, což je asi 300 tisíc, ohrožuje chudoba. Vyplývá to z průzkumu, který pro Charitu ČR a Českou biskupskou konferenci zpracovala agentura Median.…

celý článek


Pane, nauč nás modlit se

Aktuální téma Katolického týdeníku se z různých úhlů věnuje modlitbě a jazyku. Skrze oboje bychom měli duchovně růst. Pro sebe i pro ty, které máme rádi a kterým sloužíme.

celý článek


Do Panamy k Jezulátku

Jaké to bude v Panamě? Setkání mládeže s papežem se tam sice uskuteční až příští rok, ale vedoucí Sekce pro mládež P. Kamil Strak začal minulý týden přípravy přímo…

celý článek


Italové si vždycky nějak pomohou

Diplomat a bývalý arcibiskup Trenta (Tridentu) LUIGI BRESSAN nedávno navštívil Prahu spolu se stovkou obyvatel severoitalského horského regionu v údolí Valle di Ledro. Přijeli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay