Pater Paradox

4.8.2013, Autor: Jaroslav Šubrt

Četbou těchto náročných parných dnů se mi stala dva roky stará knížka Magdaleny Grzebałkowské s titulem Pater Paradox – Životopis Jana Twardowského (Wydawnictwo Znak, Kraków 2011). Nedávno mi ji z Polska přivezl přítel dominikán Tomasz Dostatni. Stylem trochu připomíná knihu Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli - o životě a mučednické smrti číhošťského faráře Josefa Toufara, i když samozřejmě životní osudy obou protagonistů lze jen těžko srovnávat. Autorka knihy pracuje jako reportérka deníku Gazeta Wyborcza. V knize rovněž nashromáždila obrovské množství materiálu – historických údajů, výpovědí spolupracovníků, známých a přátel, bohatou korespondenci a různé další zajímavé dokumenty. Její výpověď je nesmírně cenná především tím, že odhaluje mnohé, doposud skryté a neznámé momenty ze života Jana Twardowského.

Pro ty, kdo se s touto osobností ještě neměli možnost seznámit: Jan Twardowski (1915-2006) byl polský básník a katolický kněz, svérázná osobnost. Jako student se za války účastnil Varšavského povstání, v roce 1948 vysvěcen na kněze, řadu let byl rektorem kostela sv. Josefa na Krakovském předměstí ve Varšavě. Autor řady básnických sbírek, jeho tvorba se dosud těší velké oblibě u polských čtenářů. Vědomě navazoval na proud poezie inspirované františkánstvím, jejíž tradice v Polsku sahá až do druhé poloviny devatenáctého století. Známá polská básnířka Anna Kamieńska o svém příteli, který měl rozhodující vliv na její konverzi ke katolictví, jednou prohlásila: „Kdyby ještě dnes na papežských nebo arcibiskupských dvorech existovala funkce dvorního básníka, on by nepochybně byl dvorním básníkem papeže Jana XXIII.“ Svou představu o církvi v jednom knižním rozhovoru už před lety sám vyjádřil v následujících větách: „Hledám malou církev, spíš hrstku věřících, malé stádce. U nás se náboženství stalo součástí národní identity. Celé devatenácté století bylo stoletím dělení Polska, církev v té době sehrála ohromně důležitou roli, to ji ale také hodně poznamenalo. Snad se teď osvobodí od té mnohaleté vlastenecko politické zátěže. Byl bych rád, kdyby se tak stalo, protože vášnivé zaujetí politikou nepřeje hlubšímu životu z víry...“

Shodou okolností jsem se nedávno dozvěděl, že se konečně připravuje výbor jeho veršů přeložených do španělštiny (do řady jiných jazyků – včetně češtiny – byl překládán už dříve). Uvádím to proto, že by jeho básnický habitus mohl být dozajista blízký i dnešnímu papeži Františkovi. Snad se k němu někdy ty překlady taky dostanou...

Mezi nimi by mohla být třeba zrovna tahle báseň:

Óda na beznaděj
Ubohá beznaději
nevinný bastarde
hrozně tě tu trápí
moralisté ti nastavují nohu
asketi nakopávají
lékaři předepisují léky aby ses vytratila
hříchem tě nazývají
a přece bez tebe
bych se pořád jen usmíval jak Kuba na jelito
propadal pitomému nadšení
nelidskému
protivnému jak umění bez člověka
nedospělý před smrtí
sám vedle sebe

1978, 1996

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay