Pater Krokodýl a Velikonoce s radiací

Vydání: 2016/12 Tři roky s papežem Františkem, 15.3.2016, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 12

Festival filmů o lidských právech a odpovědnosti každého člověka za planetu. Nejen to je festival Jeden svět.


Otec Krokodýl, tedy pater Genadij Machljenko, hrdina ukrajinského dokumentu Téměř svatý. Snímek festival Jeden svět

V rámci letošního ročníku může divák vidět řadu dokumentů o migrantech či sociální problematice, nechybějí ani snímky o víře. Pražská část festivalu končí tento týden. Hned poté ale filmy vyrážejí do regionů, do více než třiceti měst.

Silný příběh kněze Genadije přináší film v češtině nazvaný Téměř svatý. Otec Genadij takový skutečně je. Kamera sleduje jeho nekompromisní boj s drogami, dětskou prostitucí, zneužíváním postižených... Genadij nejenže o tom všem mluví v médiích, na veřejných shromážděních či třeba ve věznicích, ale hlavně se potřebných sám ujímá. Po nocích hledá zoufalé děti v ulicích svého města a sváží je do vlastní „republiky“, jakéhosi azylového domu. Díky své zarputilosti a obdivuhodné fyzické kondici se nebojí chodit ani do drogových doupat, kam se zdráhá vejít i policie. Ráno si pak umyje obličej a navlékne kolárek...

V originále se snímek nazývá Krokodýl Genadij. Je to parafráze na kdysi populární sovětský animovaný film, v němž dětem pomáhá dobrotivý krokodýl. Otec Geňa tento symbol přijal za vlastní, sám se dokonce dětem jako Krokodýl někdy představuje. Filmaři jeho boj s dealery a nefunkčním zdravotnictvím sledují dlouhodobě. Kněz se nevzdává, i když naráží na zdi nepochopení. Zdálo by se, že nemůže být hůř... Ale může. Tím městem, kde se otec Krokodýl pohybuje, je totiž ukrajinský Mariupol. Rusko zabralo Krym a bojůvky začínají pronikat i do Doněcka. Krokodýl to přijímá jako další výzvu.

Na Ukrajině zůstaneme i s filmem Bábušky z Černobylu. Je to příběh stařenek, které se vrátily dožít své životy do zapovězeného pásma zamořeného radioaktivitou, za dráty ochranné zóny černobylské elektrárny. I třicet let po výbuchu reaktoru je tu obrovská radiace. Babičky to vědí, přesto je pro ně život doma milejší než někde v paneláku. V některých vsích žije už jen jedna či dvě ženy, jiné vesnice jsou docela pusté. I v tomto apokalyptickém prostředí přetrvává v ženách optimismus, pozitivní logika a víra. Všechny bábušky se společně setkávají vlastně jen jednou do roka, když je otřískaný autobus sveze do kostela, aby společně mohly vyznat: „Kristus vstal z mrtvých!“ Krajina kolem Černobylu bude zamořená tisíce let, lidé ji přesto neopustili – a společně doufají ve velikonoční obrodu.

Program festivalu najdete na www.jedensvět.cz
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay