Vydání: 2019/6 Papež v Arábii poslem pokoje, 5.2.2019, Autor: Tereza Zavadilová

Právě u příležitosti 800letého výročí tohoto „prvního kroku v křesťansko-muslimském dialogu“ emiráty na letošek vyhlásily Rok tolerance. František přijel na Arabský poloostrov (3.–5. února) jako první papež v historii na pozvání šejcha Muhammada bin Zajda Nahajána, korunního prince hlavního města emirátů Abú Zabí. Šejch byl na návštěvě ve Vatikánu před třemi lety.
„Navzdory rozdílnostem jsme bratři,“ oslovil papež obyvatele emirátů ve videoposelství před nedělním odletem. Uvedl také: „Vaše země se snaží být vzorem lidského soužití, bratrství a setkávání mezi různými civilizacemi a kulturami.“ V muslimské zemi tvoří většinu sunnité. V plánu papežské cesty, která se odehrávala během uzávěrky tohoto vydání KT, je Světové mezináboženské setkání na téma mezilidské bratrství, návštěva hlavní mešity a neveřejné setkání s Muslimskou radou starších.
Milionová menšina
Do země přijel papež František také povzbudit katolickou komunitu. V bohaté zemi s obrovskými zásobami ropy žije 9 milionů lidí a křesťané – převážně imigranti za prací – zde tvoří milionovou menšinu. Zdaleka ne všem se podařilo získat vstupenky na stadion, kde má papež slavit mši svatou pro 135 tisíc věřících pod širým nebem, což bude v této oblasti vůbec poprvé. Na bohoslužbu dostali zaměstnanci volno. Na slavnostní mši nacvičoval doprovod takřka 300členný sbor složený ze 120 kostelních sborů. Symbolicky zahrnoval Filipínce nebo Indy, tedy největší skupiny katolíků, které v zemi žijí, dále také Libanonce, Syřany, Armény a Nigerijce, ale i Američany a Evropany.
„Tolerance není pasivní stav, ale vyžaduje trvalou a důslednou činnost. Přijetím papeže dáváme na vědomí všem, bez ohledu na vyznání nebo kulturu, že by neměli být jen přijímáni, ale vítáni jako aktivní účastníci,“ zdůraznil státní ministr Sultán Ahmed al-Džábir.
Křesťané na Blízkém východě
Podíl křesťanů na Blízkém východě, kde má křesťanství kořeny, se podle Vatikánu snížil na 4 % z 20 % populace registrované ještě před první světovou válkou. Na vině jsou právě války, radikální džihádismus a sektářské tendence. Ale ani za dob sv. Františka z Assisi zde nebyl klid. „Uprostřed války měl sv. František odvahu překročit hranice a válečnou linii,“ přirovnal biskup Paul Hinder, apoštolský vikář pro jižní Arábii, v rozhovoru pro Vatican News papežovu cestu k misi středověkého světce. Švýcarský biskup spravuje mimo emirátů také Omán a Jemen. Právě Jemen je dějištěm humanitární katastrofy. Válka zde zabila desítky tisíc lidí, další trpí hladomorem nebo cholerou. Jeden lékař žijící v emirátech v uplynulých týdnech provedl operace stovce dětských obětí války v Jemenu zdarma – mimo jiné jako poctu papeži Františkovi.
Proč je papežova návštěva Spojených arabských emirátů tak významná? „Prohloubí smysl pro zodpovědnost jak představitelů, tak dalších příslušníků druhého největšího náboženství,“ komentoval Ján Figeľ, speciální vyslanec EU pro náboženskou svobodu, pro americkou agenturu CNA.
Návštěvu emirátů, které mají diplomatické styky s Vatikánem od roku 2007, pomáhal papeži připravit Ahmed at-Tajíb, vrchní imám káhirské mešity al-Azhar, která je spolu s tamní univerzitou nejotevřenějším centrem islámu současnosti. Papež byl v Egyptě před dvěma lety. Na konci března se vydá do další převážně muslimské země, Maroka, které navštívil už papež Jan Pavel II. v roce 1985.