Papež jako posel míru v Sarajevu

Vydání: 2015/24 Papež jako posel míru v Sarajevu, 9.6.2015, Autor: Martin T. Zikmund

11 hodin strávil papež František v „evropském Jeruzalémě posetém jak hroby z bratrovražedné války, tak synagogami, chrámy a stále četnějšími mešitami. Přijel, aby povzbudil zdejší Srby, Chorvaty a Bosňany k aktivnímu vytváření rovnosti a pokoje.
 
Papeži Františkovi se na olympijském stadionu dostalo vřelého přijetí.Snímek ČTK
 
Krásný, slunečný den jako by předurčil Františkovu návštěvu. „Katolická církev si v hloubi přeje, aby Bosna a Hercegovina pokračovala po definitivním rozehnání temných bouřkových mraků v započaté cestě, aby po třeskuté zimě nastalo jaro“ – takto uzavřel svou homilii na zaplněném olympijském stadionu Koševo nástupce sv. Petra. Načež dodal: „A tady je jaro vidět.“ Na stadionu byla patrná soustředěná, slavnostní atmosféra, přestože jeho kapacita byla naplněna – mše se účastnilo na 60 tisíc lidí.
 
Za tento jediný „pracovní den“ stihl Svatý otec nejen bohoslužbu, ale také setkání s biskupy, řeholníky a řeholnicemi, s představiteli jiných vyznání a náboženství a nakonec s mládeží. Úplně první zastavení však věnoval zdejším představitelům státu a diplomatům. Úřadující prezident (v této nejvyšší funkci se po osmi měsících střídají reprezentanti bosenské, chorvatské a srbské komunity), bosenský Srb Mladen Ivanić ve svém proslovu před papežem v prezidentském paláci sice připustil, že dosud neexistuje faktická rovnost všech občanů Bosny a Hercegoviny, ale jedním dechem zdůraznil, že stát o to usiluje – stejně jako o členství v Evropské unii. „I Sarajevo přešlo od kultury konfliktu a války ke kultuře setkání,“ potvrdil papež zdejší vývoj. Zároveň však varoval před „barbarstvím těch, kdo by chtěli z každé různosti činit příležitost ke stále zuřivějšímu násilí.“ Byla to zřejmá narážka na skutečnost, že v poslední době se v zemi usadila celá řada šiřitelů bojovného islámu.
 
Papež ale spontánně dodal, že naději spatřuje v dětech, které ho pozdravily na letišti. Byly příslušníky různých náboženství, ale všechny vyzařovaly radost. „Na tuto naději sázejme,“ vyzýval Svatý otec. A své posluchače pobídl k vytváření pokoje: „Potřebujeme stavět mosty, potřebujeme komunikovat, objevovat bohatství každého, cenit si toho, co spojuje.“
 
Apoštolská cesta do Sarajeva byla Františkovou osmou zahraniční misí. Do Bosny a Hercegoviny zavítal jako druhý papež v dějinách. Poprvé zde byl v roce 1997 dnes již svatý Jan Pavel II. Tehdy byla nevlídná zima a plískanice a sami hostitelé si nebyli jisti, zda budou schopni zajistit papežovu bezpečnost. Bylo totiž krátce po válce. 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay