Papež František potěšil Moravu

Vydání: 2016/26 Papež František potěšil Moravu, 21.6.2016, Autor: Martin T. Zikmund

V době, kdy se lidé na začátku první republiky obraceli k církvi zády, se olomoucký arcibiskup Stojan obracel k lidem a zasazoval se o sociální spravedlnost. Papež František minulý týden ve zvláštním dekretu uznal jeho heroické ctnosti, což je předstupeň blahořečení.

„Mám z toho velikou radost. Věděl jsem, že dobrozdání komise teologů bylo jednoznačné, a tak jsem čekal, že podobně to dopadne i v komisi kardinálů,“ vyjádřil se olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Papežův dekret je podle něj potvrzením, že „s úsilím o Stojanovo blahořečení jsme na správné cestě“.

Předpokladem blahořečení je uznání zázraku na Stojanovu přímluvu. To je i důvod, proč olomoucký arcibiskup při této příležitosti vyzval k modlitbám, které budou „výrazem lásky k nemocným, jimž chceme vyprosit uzdravení, projevem víry, která věří v Boží uzdravující moc a Stojanovu přímluvu a povede k prohloubení naší zbožnosti“.

Kráčel proti proudu

Antonín Cyril Stojan (1851–1923) povznesl obě hlavní moravská poutní místa: Velehrad i Svatý Hostýn. V roce 1895 založil Matici svatohostýnskou, která teprve umožnila stavební i duchovní rozvoj Hostýna. Hlavně však proslul jako organizátor unionistických sjezdů na Velehradě před první světovou válkou, přičemž sbližováním západního a východního křesťanství sledoval sjednocení Slovanů ve víře. Tímto úsilím se vymykal rozšířeným představám o katolických prelátech, kteří drží s Habsburky a národní a slovanská myšlenka je jim cizí. A ještě více kráčel proti proudu, když byl zvolen v roce 1897 jako poslanec do rakouského sněmu a po vzniku Československa jako senátor do Národního shromáždění. Neměl žádné politické ambice, do politiky vstoupil, jen aby mohl více ovlivnit řešení sociální otázky. V obou případech se nechal inspirovat papežem Lvem XIII., a to jak jeho sociální encyklikou – první v historii církve – s příznačným názvem Rerum novarum (O nových věcech) z roku 1891, tak i jeho cyrilometodějskou encyklikou Grande munus (Vznešený úkol) z roku 1880.

Blaženější je dávat než brát

Stojanova hlavní aktivita však byla kněžská a pastorační. Tento rodák z Beňova u Přerova, který působil jako kněz ve Veřovicích, Svébohově a Dražovicích, než byl jmenován proboštem u sv. Mořice v Kroměříži a posléze olomouckým arcibiskupem, se coby pastýř natolik staral o své stádce – a nejen o ně – že podle různých svědectví zcela zapomínal na sebe a své vlastní potřeby. Byl znám jako zbožný, skromný, pokorný muž neúnavně hledající Boží čest a prospěch svých bližních.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 38 17. – 23. září 2019

Světec, který spojuje národy

Novým blahoslaveným, který má blízko k naší zemi, je od neděle 15. září P. Richard Henkes. Jeho beatifikace se konala v německém Limburku a přijeli na ni i poutníci z Česka či Polska.

celý článek


Kapucíni evangelizovali v centru Prahy

Týden nové evangelizace prožili bratři kapucíni a jejich přátelé v centru Prahy. Akce se konala nejen uvnitř kostela sv. Josefa, ale i v jeho okolí – na jednom z nejrušnějších…

celý článek


Hlas, který voněl svobodou

Ve věku 90 let minulý týden v Římě zemřel dlouholetý ředitel české sekce Vatikánského rozhlasu, kněz a jezuita P. Josef Koláček. Přinášíme vzpomínku jeho blízkého…

celý článek


Postoj „vše pro dítě“ převládá

„Mamííí! On mi bere bagrrr!“ rozléhá se dětským hřištěm a podsaditý hošík rve z rukou menšímu kloučkovi erární hračku a chystá se ho s ní mlátit po hlavě.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay