Papež František, Husák i Havel

Vydání: 2014/37 Vrah P. Kubíčka prosí o odpuštění, 9.9.2014, Autor: Tomáš Kutil

Na pulty knihkupců dorazil minulý týden Cyrilometodějský kalendář na rok 2015. Přináší třeba u nás dosud nepublikované informace ze života papeže Františka. Jeho hlavním editorem je redaktor KT JAN PAULAS.  
 
 
Začněme u vizuální stránky – obálku, kalendárium i jednotlivé měsíce zdobí umělecké výtvory Milivoje Husáka. Proč sis vybral zrovna jeho?
 
Jde o výrazného umělce, jehož tvorba zasahuje do mnoha oblastí. Zaujala mě právě tato pestrost i výrazný rukopis, jímž se vyznačuje. Třeba jeho návrhy knižních obálek hned poznávám. Pro jiné lidi je zážitkem liturgie v prostorách, které navrhl. Poutníci pak určitě znají jeho kamenná zastavení na růžencové poutní cestě ze Starého Města na Velehrad. Návštěvníci brněnského Divadla U stolu zase mohli vidět jeho jevištní podoby inscenací. A tak bych mohl pokračovat… Pro mě jsou vždy zajímaví tvůrci, kteří jdou svou vlastní cestou bez ohledu na to, co si doba žádá.
 
Cyrilometodějský kalendář – to je především čtení na každý měsíc. Jde o velmi rozmanitou sbírku autorů a každý měsíc uzavírají úryvky ze života současného papeže. Dozvěděl ses ty osobně při jejich editaci o Františkovi něco nového?
 
Ano, jde třeba o dosud u nás neznámé epizody z jeho života, které pro kalendář vybrala a přeložila kolegyně Renáta Holčáková a které ukazují, jak František při svém nástupu na Petrův stolec přistupoval k obyčejným lidem ve svém okolí – jak se o ně zajímal, co pro ně udělal. Pro mě samotného je ale nejzajímavější úryvek z dosud nepublikované knihy Bergogliův seznam (na podzim ji vydá KNA), která pojednává o tom, jak to bylo s Bergogliovým údajným udáváním jeho spolubratrů v době vlády vojenské junty v Argentině. Ukazuje totiž pravý opak spekulací, které o něm po konkláve šířila některá média.
 
Hodně prostoru dostala v kalendáři i biblistka Mireia Ryšková…
 
Jde o autorku, která se pravidelně objevuje i v Katolickém týdeníku, její texty jsou vždy čtivé a přitom poučené. A nejde jen o svěží pohled na biblické postavy či události. V kalendáři ve svých zamyšleních na každý měsíc ukazuje, že stejně inspirující je i v rovině každodenního života.
 
Každý měsíc se čtenář potká i se zamyšlením Ivana Hoffmana o lidech, kteří ho v životě oslovili. Jak se ten nápad zrodil?
 
V životě každého člověka se objevují lidé, kteří ho zásadním způsobem oslovují či formují. Loni jsme tento formát poprvé vyzkoušeli s Petruškou Šustrovou a měli jsme na to skvělé ohlasy. Myslím, že deset osobností, které nyní reflektuje Ivan Hoffman, je neméně zajímavých – ať už je to Karel Kryl, Joan Baez, Václav Havel, Jindřich Štreit či Petr Příhoda.
 
Nebál ses zařadit ani autory, kteří jsou od křesťanství trochu vzdáleni – konkrétně mám na mysli celosvětově úspěšného Khaleda Hosseiniho. Čím tě zaujal?
 
Do každého kalendáře se snažím zařazovat i texty, které nabízejí vhled do jiné kultury a mentality. Hosseiniho knihy si získaly neskutečnou čtenářskou oblibu právě proto, že v době rostoucího strachu z islámu nabízejí trochu jiný pohled do obyčejného života muslimů, zejména v Afghánistánu, odkud autor pochází – ukazují, že jsou to lidé se stejnými nadějemi a strachy, radostmi i slabostmi jako my. Když někteří kritici pokládají jeho knihy za pohádky pro dospělé, myslím, že mu křivdí. Nejde o žádné idylické čtení. Pod slupkou východní poetičnosti i sentimentu se skrývají hluboce lidské příběhy, místy dosti drsné. Připomíná mi to příběhy oceňovaných iráckých filmů. Pravda, my se za svou citovost spíš stydíme.
 
Každý měsíc provází i jedna vybraná fotka od Pavla Diase, kterou vždy někdo komentuje…
 
Tuhle část kalendáře připravila také kolegyně Holčáková, které se daří každý rok seznámit čtenáře s výraznou osobností české fotografie. I pro samotné autory je prý zajímavé sledovat, co jejich snímky vyvolávají v lidech, jako je Marek Orko Vácha, Daniela Kolářová, M. C. Putna či Petr Pithart – abych jmenoval některé „čtenáře fotek“ z letošního kalendáře. Ano, je úžasné, co všechno v nás vyvolá jediná fotografie!
 
Katolický týdeník vydal už dvě knihy Taťány Lukešové. Nový kalendář přináší ukázku z připravované další. Kdy vyjde?
 
Zatím je kniha ve stavu zrodu a půjde o autorčiny paměti. Kdo trochu zná její osud, tuší, že oproti jejím fejetonům to nebude žádné úsměvné čtení. Po mém soudu půjde o její zásadní výpověď. Chtěl bych upozornit i na další připravovanou knihu životních vzpomínek již zesnulého Mons. Karla Vrány. Dává ji dohromady Miloš Doležal, který z ní do kalendáře také poskytl ukázku.
 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Rozhovory

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay