Pan Karolína zkouší svou Šanci

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma

Fotit se nechtěl. Sice na okamžik zapózoval, ale maskovaný dámskou parukou a slunečními brýlemi. Ne že by mu fotoaparát tak vadil – grimasy, které předvádí do objektivu, napovídají, že přede mnou nestojí žádný mrzout. „Jen nechci, aby mě někdo poznal,“ říká omluvně, když si vlasy přetváří do sytě oranžového mikáda.
Ke svému jménu přistupuje stejně tak. Když se představím já, zareaguje: „Říkejte mi stejně.“ Takže od teď pan Karolína. Skloněný nad pracovní lavicí, obklopen papundeklovými krabicemi, pomocí malého pilníku nůžek montuje psací potřeby. A není sám – mladých dělníků je v Pracovní dílně Domě Šance několik. Všichni pracují podobně, z dodaných částí složí propisku, přidají propagační leták Šance podepsaný vlastním jménem a výrobek zabalí do celofánového obalu. Propiska se pak prodává v dobročinném prodeji, část z výdělku putuje do kapsy „montérů“.
Pracovní dílna je ojedinělý projekt Šance – pražské organizace, která už třináct let podává pomocnou ruku dětem a mladým lidem bez domova, vesměs sexuálně zneužívaným.
Kromě přivýdělku dílna umožňuje ještě jednu důležitou věc: cvičit základní sociální návyky, které lidem na ulici přirozeně chybí. Šance nabízí svým klientům také streetcentrum (možnost hygieny, vyprání si prádla, jídla, lékařské pomoci), podporované bydlení, pořádá pro své děti výlety, koncerty a sám László Sümegh, zakladatel a dodnes „tahoun“ celé organizace, vyráží jednou týdně do pražských ulic pomoci těm, kteří si cestu k němu ještě nenašli. Pan Karolína už sundal paruku, odložil i velké sluneční brýle. Během našeho hovoru si rošťácky prohrabává odbarvené krátké vlasy, mimoděk se usmívá. Prý mu jeho optimismus pomáhá překonat leccos. Z jaké rodiny pochází? „Katastrofa, otec chlastal, naši se furt hádali. Když se máma tátovi postavila, přiletěla facka. On byl autorita, která měla vždycky poslední slovo,“ vzpomíná. Otec určil i školu, kterou syn bude studovat. Ten se sice chtěl věnovat zcela jinému oboru, ale měl smůlu. Tatínek rozhodl. Marnost takového počinu se ukázala záhy – syn školu nedodělal a raději chodil do práce. „Taky mě mlátil, za blbosti. Jednou mi fláknul takovou facku, že se mi na tvář obtisklo topení.“
Otec ve své prchlivosti nemohl překonat ještě jednu věc – synovu sympatii ke stejnému pohlaví. „Máma, prý když se to dozvěděla, tři tejdny probrečela. Pak to ale přijala a dnes mě bere takového, jakej sem.“ Ne tak otec. Ten jej kvůli jeho sexuální orientaci zavrhl, před šesti lety mu doslova zabouchl před nosem dveře od domova. Domů tedy dodnes pan Karolína vůbec nejezdí, s maminkou si ale každý týden telefonuje.
Tehdy po „vyhazovu“ z domu zamířil do Prahy. Nejprve se potloukal po hlavním vlakovém nádraží. Dodnes na tu dobu nevzpomíná rád: „Hlavák je snad nejhorší místo, co může na světě bejt. Tam se člověk hrozně zkazí. Od lidí, co postávají na balkonech, v hernách.“ Žil na ulici. Náhodně se pak dozvěděl o projektu Šance a přijal nabízenou pomocnou ruku streetworkera Lászla. Dnes do pracovní dílny dochází pravidelně pět dní v týdnu a výdělek mu krom vlastní obživy umožní v nejbližších dnech žít v opravdovém domě – na ubytovně.
Je takových kluků jako on v naší metropoli hodně? Prý ano, tvrdí pan Karolína. Jeho oblíbeným pražským koutem je Václavské náměstí. Proč? „Baví mě jen tak se procházet mezi lidma, vždycky jsem chtěl jít do Prahy, už jako malý kluk.“ Co je na Praze tak lákavého? Přece anonymita, říká. A v tom má pravdu – velkoměsto pod svá křídla skryje kdekteré ptáče.


Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 21. – 27. srpna 2018

Papežův kající dopis

Zranění obětí sexuálního zneužívání „nikdy nebudou promlčena“, napsal papež František v mimořádném kajícím dopise všem věřícím toto pondělí.

celý článek


Strahovský klášter s novým opatem

Vůbec první benedikce opata na pražském Strahově ve svobodné době po listopadu 1989 se uskutečnila minulý týden na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Strahovští premonstráti…

celý článek


Manželství je celoživotní dílo

Chystáme svatbu! Sdělujeme si tu krásnou zprávu. Kolikrát ale myslíme spíš na to, jestli už máme šaty, hostinu, hudbu, výslužky. Vlastní příprava na život v manželství…

celý článek


Téma pro celou rodinu

Děti se vracejí z prázdnin. Zamíří zpět do dětského školního kolektivu. Ty silnější začnou zažívat nepřijetí a možná i ústrky. Pokud dítě s nadváhou ani s vyšší…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay