Památník připomíná jména internovaných

Vydání: 2011/34 Křesťan a baroko, 18.8.2011, Autor: Jiří Macháně

Byl 13. srpen 1968. Jen osm dnů scházelo do příjezdu okupačních vojsk Varšavské smlouvy. V čase, kdy se celé někdejší Československo „nadechlo svobody“, se v opatském chrámu Narození Panny Marie v Želivi schází shromáždění řeholníků, kněží a jejich představených a společně slouží mši svatou. Spojuje je bolestná zkušenost: právě sem je uprostřed jedné dubnové noci roku 1950 svezli pochopové komunistické Státní bezpečnosti. Na stejném místě, ale o 61 let později, tedy minulou sobotu, byl odhalen památník všem 464 zde internovaným kněžím. Na slavnost už však nedorazil ani jeden z nich…

Jména těchto řeholníků a kněží nyní pokrývají přímo v křížové chodbě želivského kláštera několik metrů vysokou zeď v jedné z nik ambitu. V popředí pak stojí mohutný kříž. „Ať nás Bůh naplní pokojem a odpuštěním, které je důležité pro život každého z nás,“ přivítal představený zdejší komunity premonstrátů, opat Bronislav Kramár, poutníky a hosty na bohoslužbě, jež slavnostnímu odhalení památníku předcházela. Sloužil ji arcibiskup Dominik Duka, který připomněl, že při bohoslužbě v roce 1968 stanul u oltáře jeho předchůdce, kardinál František Tomášek, spolu s arcibiskupem Karlem Otčenáškem či P. Antonínem Šuránkem. „Zde vznikl výběrový tábor pro představené a kněžskou elitu, pro ty, kteří by se mohli stát nositeli odporu proti komunistickému režimu. Tito zde i jinde internovaní byli součástí národa, který upadl do otroctví a nevole těch, pro které závist a nenávist, likvidace třídního nepřítele byl program,“ připomněl arcibiskup Duka. Během promluvy vyzval přítomné k modlitbě „za tyto statečné svědky naší víry, kterým byla nabízena svoboda za zradu“. „Jsme zde, abychom poděkovali těm, kteří se stali svědky víry, abychom svou přítomností řekli: Nezapomínáme,“ zdůraznil Dominik Duka a poukázal na příklad těch, kteří byli v Želivi internováni: „Ukázali, že život církve vůbec nezáleží na zákonech, penězích, majetku či přízni. Ale že se opírá o víru, pevný hrad. Dosvědčili nám, že Bůh dopouští, ale neopouští,“ uvedl pražský arcibiskup. V souvislosti s utrpením a pronásledováním církve za komunistického režimu v Československu připomněl Dominik Duka, že doba pronásledování křesťanů neskončila: „Každou hodinu a každou minutu jsou na této Zemi křesťané vlečeni do vězení, táborů smrti a hladu, jsou odsuzováni a zabíjeni. Několik stovek tisíc lidí prochází tímto peklem každý rok.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay