Památník obětí nehod na dálnici D1

Vydání: 2006/45 Co se vaří a peče v klášterech, 7.11.2006, Autor: Jan Mazanec

Je to zvláštní hřbitov. Místo kamenných náhrobků jen jednoduché dřevěné kříže s čísly. Ticho tu není téměř žádné, a to mnohdy ani v noci. Tento zvláštní hřbitov leží jen pár kroků od dálnice mezi Prahou a Brnem poblíž Pávova u Jihlavy a symbolicky zde odpočívají všechny oběti automobilových nehod, které se udály na „babičce našich dálnic“ – D1.

„Uplakané počasí jako by potvrzovalo smutek nad zmařenými lidskými životy,“ řekl P. Metoděj Zdeněk Kozubík OPraem z Jihlavy při slavnostním otevření hřbitova minulou neděli. Zazněly černošské spirituály a projevy, junáci ze 7. skautského oddílu z Jihlavy ke každému kříži přinesli zapálené hřbitovní světélko a P. Kozubík přítomné vyzval k modlitbě. „Když někdo zadržuje třeba dva rukojmí, ihned si vyslouží obrovskou vlnu odporu. Agresivní řidič drží jako rukojmí desítky slušných řidičů, a nikoho to nevzrušuje,“ podotkl Václav Kodet, náměstek vysočinského hejtmana pro dopravu. „My jsme nepřišli nikoho soudit, nikomu přisuzovat vinu,“ odmítl hranici mezi viníkem a obětí P. Kozubík. Křížů je 30, stejně jako let trvání dálnice D1. „Časem přibudou údaje o mrtvých v každém jednotlivém roce a na dálnici vznikne tabule odkazující ke hřbitovu,“ uvedla Karla Šišková z obecně prospěšné společnosti Památník D1, kterému se od Ředitelství silnic a dálnic podařilo získat pozemek u pávovského odpočívadla (těsně před sjezdem na 112. km směrem na Brno) se symbolickým nájmem 1 Kč.
„Odhaduje se, že letos zemře na silnicích asi 1 000 lidí,“ říká Robert Šťastný z BESIPu a dodává: „Většina z nich nevinně. Zabije je někdo druhý, někdo, kdo chtěl jet trochu rychleji, něco přehlédl apod. Zkušenosti z ciziny přitom dokazují, že tragédiím se dá zabránit. Dokázal to i letošní červenec a srpen, kdy v Česku umíralo nejméně lidí za 36 let.“ Proč se ale situace znovu vrací k tragickému „normálu“? „Já se tomu nedivím. Vezměte si, že jedno křesťanské rádio na Slovensku hlásí, kde policisté měří rychlost. To je jako když radíte zlodějovi, kde je policejní hlídka,“ vysvětluje Zdeněk Kozubík, kterého k zájmu o stavbu hřbitova přivedla i smrtelná autohavárie jeho kněžského kolegy. „Už dávno neplatí, že dálnice je životodárná tepna. Jet v pondělí ráno nebo v pátek odpoledne znamená boj o přežití,“ poznamenal jeden z přítomných. „Agresivitu z lidí nevyženete,“ podotkla paní Musilová, které na dálnici zemřel mladý syn. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay