Otestujte se, co víte o vánočních tradicích

Vydání: 2016/52 Setkání s Božím dítětem, 20.12.2016

Příloha: Vánoce KT Speciál

Možná vás překvapí, kde se zrodily některé vánoční tradice. Chcete-li si ověřit své znalosti, přečtěte si doprovodné komentáře až po zodpovězení otázek. Anebo si zkuste dát test mezi více lidmi, kdy jeden bude číst jen otázky.

1. První adventní věnec vyrobil

a) betlémář Josef Nedoma pro pražský kostel Na Františku,

b) evangelický farář pro děti v Hamburku,

c) omylem pohřební ústav Havránek a spol.

Evangelický farář Johann Hinrich Wichern se usadil se svou rodinou v Hamburku, v jehož ulicích žilo množství opuštěných dětí. A tak pro ně v roce 1833 založil sirotčinec, kde jim nabídl nejen nocleh a stravu, ale i možnost vyučit se řemeslu. Několik týdnů před Vánoci 1839 se děti svého dobrodince ptaly, kdy už konečně budou Vánoce. O svátcích totiž dostávaly trochu lepší jídlo a aspoň malé dárky. Wichern tedy vzal staré dřevěné kolo od vozu a umístil na ně 19 malých červených svíček a čtyři velké bílé. Každý den pak zapaloval jednu svíčku, ve všední dny malé červené a o adventních nedělích velké bílé. Tak vznikl první adventní věnec.

2. Adventní hvězda je

a) vánoční květina s červeným květem,

b) hvězda na obloze, která dříve oznamovala příchod adventní doby,

c) symbol betlémské hvězdy dávající se do oken.

Adventní hvězdy v oknech mají původ v malém německém městečku nedaleko českých hranic v Herrnhutu (česky Ochranově). Právě tam byla v 18. století založena obnovená jednota bratrská nazývaná též Moravští bratři, protože původní jednota byla nejrozšířenější na Moravě. Tradice věšet hvězdy do oken od adventu až po Tři krále se z Ochranova rozšířila nejen do celého Německa, ale i do USA, Surinamu, Grónska či jižní a východní Afriky – všude tam, kde Moravští bratři misijně působili.

3. Betlémské jesličky jako symbol křesťanských Vánoc poprvé postavil

a) František z Assisi,

b) František Saleský,

c) František Xaverský.

Protože chtěl lidem přiblížit noc Božího narození, postavil sv. František z Assisi roku 1223 poblíž vesničky Greccio první jesličky se živými zvířaty. Tímto počinem tři roky před svou smrtí dal Prosťáček Boží zrod oblíbené vánoční tradici, jež se udržuje až současnosti.

4. Vánoční dávání dárků přesunul ze svátku sv. Mikuláše na Štědrý den Martin Luther

a) protože nestihl ten rok nakoupit dárky,

b) protože nechtěl dávat dárky na svátek katolického světce,

c) protože měl rád děti a chtěl je podarovat dvakrát.

Reformátor Martin Luther sám nemohl tušit, jak velký vliv bude mít jeho rozhodnutí přesunout dávání dárků v nově vznikající evangelické církvi ze svátku sv. Mikuláše na Vánoce. Luther tím sledoval pouze zvýraznění Krista na úkor tehdy populárního světce.

5. Tradice zdobení vánočních stromků pochází z německých měst a protestantského prostředí. Katolíci zpočátku zdobení stromků považovali za

a) pohanský zvyk a posmívali se mu,

b) rafinovaný trik, jak přetahovat lidi k protestantské víře,

c) neškodné kutilství.

Zhruba století po přesunu dávání dárků se v evangelickém prostředí v Německu a Alsasku začal šířit zvyk zdobení vánočních stromků, což katolická církev zprvu pokládala za pohanské. Později se vánoční zvyky německých evangelíků a katolíků sjednotily a přenesly i do českých zemí.

6. Autorem známé vánoční koledy Chtíc, aby spal, je

a) Bedřich Bridel,

b) Adam Michna z Otradovic,

c) Karel Schwarzenberg.

Za typického představitele vánoční hudební poezie je označován Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676). Tento skladatel, básník a varhaník (ale i hospodský) z Jindřichova Hradce reprezentuje v české hudbě baroko. Je autorem mnoha vánočních písní, z nichž ta nejznámější „Chtíc, aby spal“ zlidověla.

7. Typickým doprovodem českých vánočních mší bývaly dříve tzv. pastorely, což

a) byly pastýřské trubky jiskřivého zvuku,

b) hudební skladby,

c) hašlerky, které zpěváci těsně před půlnoční cucali, aby byl jejich zpěv ve studeném kostele svěží a čistý.

Vznik českých pastorel – skladeb pro sóla a sbor s doprovodem nástrojů – se datuje do pozdně barokního období. Neobešly se bez nich žádné vánoční mše.

8. Když se řekne o Vánocích „jdeme na rybovku“, znamená to, že

a) jdeme na rybí polévku,

b) jdeme na zledovatělou ulici a očekáváme spoustu karambolů,

c) jdeme na Rybovu Českou mši vánoční.

Souběžně s pastorely se vyvíjela i česká vánoční mše. Nejznámějším představitelem tohoto žánru je Jakub Jan Ryba. U nás i v zahraničí se uvádí ponejvíce jeho dnes již slavná Česká mše vánoční „Hej, mistře, vstaň bystře“.

9. Bachovy vánoční kantáty byly poprvé uvedeny

a) v kostele sv. Tomáše v Lipsku,

b) v luterském klášteře ve Wittenbergu,

c) na dvoře císaře Josefa II.

Johann Sebastian Bach bývá muzikology pokládán za jednoho z největších hudebních géniů. U nás je méně známo, že byl hluboce věřící luterán a své kantáty tvořil pro bohoslužebné slavnosti v kostele sv. Tomáše v Lipsku, městě, které bylo v té době takřka celé evangelické. Šest kantát Bach napsal pro jednotlivé vánoční liturgické slavnosti roku 1734 a 1735.

10. Vánoční píseň „Narodil se Kristus Pán“ pochází z

a) Vánoční muziky Adama Michny z Otradovic,

b) vánoční hry Jana Kalvína „Pryč od Říma“,

c) husitského prostředí.

Píseň „Narodil se Kristus Pán“, která v českých zemích svou popularitou nabyla ráz až vánoční hymny (málokterý adventní či vánoční koncert touto písní nekončí), má svůj původ v husitství.

(mtz, pau)
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay