Osud blízkovýchodních křesťanů

Vydání: 2008/21 O důležitých životních okamžicích, 20.5.2008

Příloha: Perspektivy

Denně se dovídáme o masakrech v Iráku. Též v Afghánistánu. Zvykáme si, je to daleko. Zprávy o utrpení křesťanů v muslimských zemích, například v Egyptě, Pákistánu, Turecku, dokonce i v hinduistické Indii, už k nám nedoléhají. V Iráku trpí všichni, sunnité, šíité, Kurdové, ale křesťané víc. Právě proto, že jsou křesťané. Jsou tam doma od druhého století, dávno před vznikem islámu. Pak se tam ale stali občany druhého řádu, i když byli vzdělanější a movitější než muslimové v okolí. Jsou příslušníky starých východních církví, asyrské, chaldejské aj. Kdysi bývali jakžtakž tolerováni. Za koloniálních časů je jejich muslimské okolí začalo vnímat jako spojence Západu, a podle toho se k nim i chovalo. Ilustrací budiž arménská genocida v osmanské říši v roce 1915.
Po vojenském obsazení Iráku západními mocnostmi s USA v čele se jejich postavení stalo neúnosným. Muslimské okolí je viní z kolaborace s nenáviděnými okupanty. Na rozdíl od sunnitů a šíitů nemají křesťané své milice. Jsou vystaveni organizovaným útokům ozbrojených komand i náladám frustrovaných muslimských davů a jejich krvežíznivosti. Naše média o tom mlčí, ale zprávy odjinud jsou otřesné. Střílení, podřezávání, ukřižovávání, znásilňování. Ušetřeny nejsou ani děti, ba ani kojenci. Únosy a vraždění kněží (nedávno i biskupa). Vyhazování kostelů do povětří. UNHCR, agentura OSN, která organizuje pomoc uprchlíkům, označila irácké křesťany jako „most vulnerable persons“, ty nejzranitelnější.
Iráčtí křesťané prchají. Do Kurdistánu, do Sýrie, do Jordánska, kde je jim jen o cosi lépe. Někteří, pokud na to mají, i do Evropy (rozuměj: do té západní). Ta je ale vůči imigraci stále ostražitější, ostatně není divu. Má své zkušenosti s migranty z islámských zemí a jejich potomky. – Nedávno přišel německý ministr vnitra Schäuble s myšlenkou přednostní vstřícnosti vůči křesťanským uprchlíkům z Iráku. Na setkání s kolegy ze zemí EU narazil na nechuť. Jeho návrh je prý „příliš selektivní“, pravil ministr z Lucemburska. Dragutin Mate ze Slovinska mínil, že v přístupu k uprchlíkům nemá mít náboženství a rasa místo. Jako kdyby se muslimský svět – především v Iráku, ale nejen tam – živelně odhodlával ke kruté „etnické“, spíše však protikřesťanské čistce. Dokladem je rychle klesající procentuální podíl křesťanů v obyvatelstvu muslimských zemí. EU však chce být „politicky korektní“ – což znamená i „nediskriminovat“ – proto není ochotna uznat zoufalou situaci blízkovýchodních křesťanů, jimž hrozí genocida. Tato absence solidarity je dalším dokladem toho, že Evropa už není křesťanská. Dodejme, že ve světovém měřítku jsou nejpronásledovanější náboženskou komunitou – křesťané.
od Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 4 23. – 29. ledna 2018

Papež v Amazonii: Jste naší pamětí

Za účasti více než milionu lidí ukončil papež v neděli mší svatou šestidenní návštěvu Chile a Peru. Amazonii navštívila hlava katolické církve po 30 letech.

celý článek


Nedejte na pomluvy, radí před volbami řeholníci

Do vrcholící prezidentské kampaně se zapojují i církve. Po katolických biskupech a zástupcích evangelické církve vydalo v pondělí společné prohlášení i na 15 řeholních…

celý článek


Zednáři v pozadí voleb?

Vyvracet pomluvy a nařčení ze zednářství je velmi těžké. Proč? A jak taková obvinění škodí? Nejen o historii a současnosti tohoto konspirativního spolku jsme hovořili…

celý článek


Není lehké opouštět Vatikán

Velvyslanec ve Vatikánu PAVEL VOŠALÍK v lednu na setkání diplomatů se Svatým otcem zastupoval ČR naposledy. Ve své funkci byl deset let, což je nebývale dlouho. Běžně…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay