Vydání: 2010/30 Neplodnost, 20.7.2010, Autor: Tereza Holá

Noc kostelů je jednou z celé plejády akcí, jimiž se chce ostravsko-opavská diecéze zapojit do boje Ostravy o titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015.

„První ročník Noci kostelů se letos v ostravsko-opavské diecézi mimořádně povedl, takže by to jistě mohl být kamínek do mozaiky, čím se bude Ostrava prezentovat,“ poznamenává projektový manažer diecéze Miroslav Přikryl, který přišel s nabídkou zařadit úspěšnou akci do ostravské přihlášky k soutěži. Dodává však, že pokud Ostrava v konkurenci s Plzní uspěje (o tom se bude rozhodovat už 8. září), pak je diecéze připravena podílet se i na dalších akcích. V červnu obě města odevzdávala doplněné přihlášky a součástí té ostravské byl i návrh urbanistického řešení na areál Černé louky, kde by měl vzniknout kulturní klastr. Autorem řešení je renomovaná rotterdamská architektonická kancelář Maxwan, která zvítězila v urbanistické soutěži vyhlášené městem letos v únoru. Předsedou poroty, která vybírala ze sedmdesátky přihlášených návrhů, byl architekt Josef Pleskot. Vítězné řešení podle něj počítá s velkou plochou pro zeleň, a tak zachovává pro dané území charakter louky. Nizozemští architekti vytvořili park obklopený stavbami především kulturních objektů. Na Černé louce by tak měl vyrůst koncertní sál, městská výstavní galerie, kulturní inkubátor, hotel, školy, ale také objekty určené k bydlení.

OTEVŘETE KOSTELY LIDEM

Investice do Černé louky se odhaduje na 3,75 miliardy korun, z čehož větší díl by mělo zaplatit město, část by měla být financována úvěrem ve výši jedné miliardy a zbytek nákladů v objemu 1,75 miliardy pokryjí zdroje Evropské unie, státu, Moravskoslezského kraje a privátních investorů. Budoucí kulturní klastr Černá louka sousedí i s lokalitou, kde má své sídlo biskupství a kde také stojí nejstarší ostravská památka – kostel sv. Václava, který se místním občanům podařilo zachránit před zbouráním. V současnosti patří k jednomu z významných duchovních, ale i kulturních center – velmi oblíbené jsou koncerty, které se v něm pořádají. Ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz vidí v kandidatuře města velkou šanci ukázat, jak bohatá je jeho kultura. „Jsou tu mimořádná divadla a zajímavé festivaly, k nimž přibyla i ojedinělá přehlídka duchovní hudby Svatováclavský festival. Ostrava je jiná, než jakou má ve společnosti nálepku, mimochodem je například velmi zelená,“ upozorňuje biskup. Primátor Kajnar k tomu doplňuje, že by uvítal, kdyby katolická církev ještě více přispěla ke kulturnímu a duchovnímu rozvoji města. „Ocenil bych, kdyby se aspoň největší kostely v Ostravě podařilo otevřít veřejnosti nejen v době bohoslužeb a Noci kostelů, aby v nich i lidé nekatolického vyznání našli prostor pro usebrání a chvilku rozjímání,“ vyzývá ostravský primátor. Pravidelné udělování titulu Evropské hlavní město kultury iniciovala umělkyně a řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Poprvé se vyhlašoval v roce 1985 a tehdy tuto cenu získalo symbolicky město Athény. Od té doby ji každý rok dostanou dvě až tři evropská města z předem určených států. Pro rok 2015 je to Česká republika a Belgie. Vítězství v soutěži s sebou nese prestiž a zájem celé Evropy. Titul doposud získalo jediné české město, a to Praha v roce 2000.