Salve o hudbě a liturgii

Vydání: 2008/48 Žít v souladu s přírodou, 24.11.2008

Řekne-li se dnes „hudba a liturgie“, vybaví se často dva zcela rozdílné světy. Mají za sebou pěknou společnou minulost, ale už si zvykly žít vlastním životem – ba co hůře, už jim to oběma přestává vadit. Chce-li se pak někdo poctivě doptat, jak by součinnost hudby a liturgie měla (nebo neměla) vypadat, zjistí, že v praxi kraluje osvědčený český přístup: „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“ Přitom téma rozhodně není okrajové. Jak předesílá hned v editorialu předposledního čísla (mezitím už totiž stačilo vyjít číslo věnované papeži Piu XII. – pozn. red.) revue Salve Klára Jelínková, hudba zaujímá už od nejstarších dob zvláštní místo v dialogu člověka s Bohem. Dokonce je všeobecně známo, že slovo „zpívat“ patří v Bibli k jednomu z nejčastějších. Vědělo se, a snad ještě ví, že „tam, kde končí slova, začíná zpěv...“ (svatý Tomáš Akvinský), nebo ještě přesněji: „Kde se člověk setkává s Bohem, tam si totiž už s pouhou řečí slov nevystačí. Probouzejí se ty oblasti jeho existence, které se samy stávají zpěvem...“ (Joseph Ratzinger: Duch liturgie).
Redakce Salve se do tohoto tématu odvážně vydává výběrem statí a článků. Větším dílem jsou přeloženy z cizojazyčných zdrojů a vybrány tak, aby pokryly co nejširší spektrum problémů a příkladů jejich řešení. Sborník je zahájen studiemi teologů. Z početného díla Josepha Ratzingera věnovaného hudbě je tu přeložena studie K teologickému základu liturgické hudby. Vychází z interpretace dokumentů Druhého vatikánského koncilu a ve své podstatě je zevrubnou diskusí s názory teologů, kteří se snažili zdůvodnit odstranění „umělecké“ hudby z liturgie a její nahrazení hudbou „užitkovou“. Ratzingerova stať čtenáře nezklame v argumentační přesnosti a odvaze pojmenovávat problémy se vší razancí a zároveň slušností.
Odlišný úhel pohledu nabízí stať liturga Františka Kunetky nazvaná Musica sacra, nebo musica liturgiae sacrae? Sleduje pojem posvátnosti v hudbě a jeho proměny, přičemž poskytuje cenný přehled církevních dokumentů dvacátého století. Pozorný čtenář ovšem musí často oddělovat jejich charakteristiku od autorovy vlastní interpretace; a to zejména v závěru, ovlivněném soukromými autoritami (dokument hnutí Universa laus). Esej německého jezuity Friedhelma Mennekese (Varhany a liturgie) se zeširoka věnuje tématu liturgické služby varhan i varhaníka.
Dalším okruhem jsou svědectví o dvojici skladatelů minulého století, jejichž tvorba má pevné kořeny v liturgii. „Z domova“ je představen Petr Eben (1929–2007), jehož hudbu a vztah k víře formovala osobní zkušenost s organizovaným zlem obou totalit. Ze světové hudby je to Olivier Messiaen, (1908–1992), jehož originální tvorba vykvetla uprostřed mrazivého francouzského antiklerikalismu minulého století, a který své snažení jednou komentoval: „Drama mého života spočívá v tom, že jsem psal náboženskou hudbu pro publikum, které není věřící,“ (str. 95).
Závěr sborníku patří dvěma projektům otevřeným do budoucnosti. Modlitbu a zpěvy v Taizé představuje ve svém eseji bratr Émile. Dalším dokumentem je rozhovor s otcem Mikulášem z trapistického kláštera v Sept-Fons. Ohlíží se velice objektivně za desetiletími reforem ve své komunitě a nazvaný je příznačně: Zpěv žalmů – těžiště mnišské modlitby aneb Jak postavit officium na nohy. Konečně bychom neměli přehlédnout ani recenzi Štefana Šrobára na monografii Jána Komorovského Boží štát v pralesoch a savanách Paraguaja, která slibuje řadu překvapivých reálií (včetně hudebních) z proslulého misijního a civilizačního experimentu členů Tovaryšstva Ježíšova.
Snad není třeba zdůrazňovat, že k této publikaci se sotva můžeme chovat jako ke skriptům, která by nám zjednala v něčem jasno. Naše očekávání ale splní na výbornou, hledáme-li reprezentativní výběr textů, který nám dovolí nahlédnout do stavu diskuse k přelomu tisíciletí, zprostředkuje nám přínosné studie a články (včetně mnohdy dvojnásob užitečného čtení „mezi řádky“) a je schopen nás nasměrovat k dalšímu zájmu o obor. Také výtvarný doprovod, který můžeme označit za nadprůměrně noblesní, je přiměřený sborníku, k němuž se čtenář bude dozajista častěji vracet.
Tomáš Slavický Salve – Revue pro teologii a duchovní život 2/2008


Sdílet článek na: 

Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay