Odpusť i nám, Pane, naše viny…

Vydání: 2016/11 Tečka za nápravou majetkových křivd, 11.3.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíš zachránil hříšnou ženu před zabitím a s napomenutím ji propustil, což farizeové nebyli schopni pochopit. Jistě chápeme, že náš Pán její jednání neomlouvá, ale jasně odsuzuje zcela ve smyslu starozákonního příkazu Nezcizoložíš! Plně uznává posvátnost manželství a jeho nerozlučitelnost na rozdíl od názoru farizeů, že muž může ženě vystavit rozlukový lístek. Závěrečná věta to říká jasně: Jdi a od nynějška už nehřeš! A právě tak zřetelně napomíná Ježíš i nás, abychom nepovažovali sami sebe za jediné spravedlivé a povýšeně neodsuzovali své bližní. Kdo chce hodit po nich kamenem, měl by první kámen hodit na sebe, podobně jak to bylo řečeno farizeům. Zaznělo to z úst toho jediného Spravedlivého, který je sám bez hříchu, ale šel jako smírná oběť za nás hříšné na kříž, aby nám umožnil nový začátek.

O to víc bychom měli být solidární s ostatními hříšníky, neboť náš Bůh, který nepřišel, aby používal kámen jako trest za viny všech lidí, ale aby nám pomohl překonat naše slabosti. Boží milosrdenství má nekonečné možnosti, zatímco my vidíme jen povrch a lehkovážně odsuzujeme, ačkoliv bychom měli druhému podat pomocnou ruku a podle možnosti pomoci k lítosti a nápravě. Postní doba je příležitostí k zamyšlení nad tím, jak se díváme na své bližní a zda jsme schopni jim odpustit a raději se za ně pomodlit.

Ježíš rád přicházel mezi hříšníky a jedl s nimi, neboť zdůraznil, že lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní; a podobně stále přichází i k nám. Buďme mu za to vděčni, neboť místo našeho odsouzení každému z nás říká: Neodsuzuji tě, ale jdi a od nynějška už nehřeš! Tato jeho slova nás zavazují, abychom svým bratřím a sestrám vyprošovali dar odpouštějící Boží lásky, aby pochopili, že i oni mohou opustit dosavadní způsob života a žít podle zjevených zákonů. Denně se přece modlíme za sebe i za ně, když prosíme o odpuštění svých hříchů, stejně jako i my odpouštíme našim viníkům. Velký znalec Písma Jeroným napsal, že Ježíš se sklonil, aby zapsal prstem na zem hříchy těch, kdo chtěli onu ženu kamenovat. Měli bychom si ho představit pokaždé, když chceme odsoudit jednání někoho z bližních, jak píše do prachu země naše hříchy. Uvědomíme si pak to, co tehdy následovalo: neboť farizeové se vytráceli jeden za druhým. Nesahejme tedy po kamenech, ale raději sepněme ruce a prosme v pokoře o polepšení nejen vlastní, ale i těch druhých, neboť dlužní úpisy nás všech byly přibity na Kristův kříž. Vědec a filozof Blaise Pascal napsal: Poznání Boha bez poznání naší bídy rodí pýchu. Poznání naší bídy bez poznání Boha rodí zoufalství. Poznání Ježíše Krista a jeho milosrdné lásky tvoří střed, protože v něm nalézáme i Boha, i svou bídu.

P. MILOSLAV FIALA OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 30 19. – 25. července 2016

Dotazník KT

celý článek


Vzhůru do Krakova! I na kolech

Tři, dva, jedna, start! Atmosféra na Hradčanském náměstí připomíná slavnou Tour de France. Minulou sobotu ráno vyjelo od Arcibiskupského paláce v Praze 130 cyklistů na…

celý článek


Výměna kněží se chystá dopředu

Poutě, prázdniny, dovolená, relaxace a volno. Právě tak prožívá většina populace letní měsíce. Co bychom si ale rozhodně rádi neplánovali, je stěhování.

celý článek


Koruna je široká jako její kořeny

Prázdniny jsou období, kdy se v rodinách zcela přirozeně pěstují mezigenerační vztahy. Děti pobývají u svých prarodičů a sdílejí čas volna společně.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay