Nasloucháme živému Slovu a jednáme podle něho?

Vydání: 2016/16 Nastupující plzeňský biskup se byl představit u sousedů, 15.4.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Jak čteme v řadě žalmů, pro Izraele je jediným skutečným pastýřem vybaveným veškerou pravomocí Hospodin, který vyvedl svůj lid z Egypta, putoval s ním pouští a uvedl do zaslíbené země. Bůh Otec poslal svého Syna, aby v tomto smyslu pokračoval během svého pozemského působení, a proto Ježíš mluví jako dobrý pastýř o věřících, kteří mu naslouchají a následují ho. On je ale také Beránkem, který je nakonec odsouzen a zabit, když ho pyšní představitelé velerady odsoudí k potupné smrti. Jako dobrý pastýř chtěl všechen lid shromáždit a sjednotit a přivést k pramenům živé vody. Každý, kdo naslouchal jeho slovům a přijal je za základ svého života, se stává novým stvořením, nezávislým na proměnách a nenávisti okolního světa. O této vnitřní proměně nás přesvědčují tak mnozí, že nemůžeme pochybovat o stálé platnosti Ježíšových slov a jejich působení. Např. spisovatel Fr. Mauriac popisuje svou zkušenost takto: Abych slyšel Boží slovo v Novém zákoně, méně se spoléhám na odborné výklady a víc na svůj vnitřní sluch. Existuje tón, který poznávám, řeč, o které jsem si jistý, že mě neklame. Který člověk kdy mluvil tak jako Ježíš Kristus?

Evangelium se stalo jednou a děje se dnes a denně. Od prvních Velikonoc a svátků seslání Ducha Svatého je Ježíš v církvi přítomen, aby ji jako dobrý pastýř vedl a chránil a rozšiřoval její působnost; k tomu je vybaven mocí odpouštět hříchy těm, které poslal, aby šířili jeho poselství do všech končin světa a získávali mu učedníky – pomocníky v jeho záchranném díle. A jeho přáním je, aby jeho jednota s Otcem, který ho pověřil úlohou dobrého pastýře, pokračovala v sjednocení jeho učedníků s Bohem a mezi sebou navzájem. V tom tkví i poslání nás věřících, abychom si toho byli plně vědomi, překonali pokušení setrvačného klidu a nejen ústy hlásali, ale plně žili pověření, které se stále znovu obnovuje v modlitbě a liturgii. Nejde jen o nějakou krásnou myšlenku, která chvíli pobaví, ale o trvalou skutečnost, svou závazností převyšující všechny ostatní úkoly. I když se někdy opakuje mezi křesťany podobná situace, která v době před Gologotou a po ní vládla mezi Židy, tedy neporozumění až odmítnutí.

Kde se dnes vyskytuje možnost, aby neviditelný Pastýř byl středem svěřených ovcí? Kde jsou si lidé tak blízko, že si navzájem pomáhají a vytvářejí pravdivá společenství, příkladná pro chladný svět bezcílně se potácející v nejistotě a „pospíchající od ničeho k ničemu pod stropem oblohy popraskané“ (J. Zahradníček)? Tuto hřejivou blízkost prožívají ti, kdo se důsledně a s pokorou dávají vést laskavou rukou svého Pána, který je jejich věrným pastýřem, bratrem a přítelem, který své věrné nikdy neopouští, ale je s nimi až do skončení pomíjivého světa.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay