Ježíš, milosrdný k Tomášovi i k nám

Vydání: 2016/14 Papež vzpomněl na oběti útoků, 1.4.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Chápeme, že Pánovi učedníci žili v nejistotě, když slyšeli, že hrob je prázdný, že pohřbené tělo bylo ukradeno, a zase že ho někdo viděl dokonce živého! Temnota, která je obklopovala, mizela jen pozvolna a začali lépe rozumět slovům Písma. Vzkříšený Pán jim svou přítomností sejmul závoj z očí a naplnil je úžasem a radostí. Nabízí se srovnání: jak se tenkrát dělo učedníkům, prožívá dnes mnoho lidí kolem nás. I jejich víra kolísá, neboť mohou být v zajetí omylů nebo polopravd a váhavě hledají opěrný bod. Rádi by věřili, ale jsou stále znovu – také vlivem okolí – plni otázek a pochyb. Ale není to někdy i náš případ? Přiznejme si, že nevidíme hned účinek svých modliteb, nepovzbuzuje nás bohoslužba, svátost smíření „vyřizujeme“ zvykově a vnitřní situaci může zhoršit třeba nemoc, neúspěch v práci, nespokojenost s poměry v rodině nebo ve světě. Pak se nám zdá obtížné plně uvěřit v nový život s vnitřním bohatstvím radosti a nové naděje, darovaný nám vzkříšeným Pánem. Kde najde podobně roztřesená, nedokonalá víra odpověď a jasnou orientaci?

Učedníci zakoušejí opakovaně setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem během svých shromáždění. Tam je jim nejblíž, tam se jim zjevuje ve svém těle a slovu. Jejich hledání dospělo k cíli, protože dostávají přesvědčivou odpověď na osudové otázky. Protože Tomáš chyběl při prvním setkání s Pánem a zůstal mimo, neuvěřil ani pozdějšímu tvrzení svých druhů. Teprve účast na dalším setkání mu otevřela oči, když viděl Pána, který ho přímo oslovil; takže už vůbec nepochyboval, ale uvěřil a stal se přesvědčivým hlasatelem Ježíšovy radostné zvěsti. Na jeho příběhu vidíme, že váhající, nedokonalá víra nachází oporu tam, kde se lidé shromažďují ve jménu Ježíše Krista a tvoří jedno společenství. Tam je vzkříšený Pán přítomen a mohou ve svém nitru prožívat jeho blízkost. Proto do našich bohoslužebných nebo modlitebních setkání nedílně patří i tito pochybovači, kteří by rádi uvěřili naplno a touží po určité jistotě, když je povrchní svět svými nabídkami zklamal. I „nevěřící“ Tomáš si chtěl ověřit dotykem Ježíšových ran, že vzkříšený Pán je totožný s Ukřižovaným. Proto je tak důležitá zkušenost osobního prožitku ve společenství věřících, na nichž je viditelná velikonoční radost, opravdová, a proto přesvědčivá.

Ježíš při setkání Tomáše pro jeho nevěru nekárá, je vůči němu milosrdný. Papež František na toto téma řekl: Proto je důležitý vztah mezi slavením eucharistie a životem místní církve. Vždycky je třeba mít na paměti, že eucharistie není něco, co děláme my. Není jen připomenutím toho, co Ježíš řekl a učinil. Je to vlastní čin Ježíšův! Je to Kristův dar, který se zpřítomňuje a shromažďuje nás kolem sebe, aby nás sytil svým slovem a životem.

P. MILOSLAV FIALA OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay