Homilie: Za ovce dávám svůj život

Vydání: 2018/16 Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch, 17.4.2018

V tuto neděli Dobrého pastýře můžeme v Božím slově zaslechnout jako důležité slovo evangelia: „Znám svoje ovce a ony znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce.“

Biblické slovo „znát“ nebo „poznat“ vyjadřuje cestu k důvěrnému společenství. Benedikt XVI. v komentáři k tomuto obrazu pastýře píše: „‚Znát se‘ – tento vztah mezi Otcem a Synem – se prolíná se ‚znát se‘ mezi pastýřem a ovcemi. ‚Znát‘, které Ježíše spojuje s jeho ovcemi, má místo ve vnitřním prostoru jeho poznávající jednoty s Otcem. Jeho ovce jsou vpleteny do trinitárního dialogu…“ Jsme pozváni do plného – důvěrného – společenství neutuchající lásky, která jde do krajnosti vydání života. Jako ozvěna tohoto Ježíšova zvolání zní slovo z Janova listu: „Milovaní!“ Jsme milovaní a máme milovat.

Jaká je však opravdu církev, jak vypadá toto stádce? Je zasažena nemocemi současnosti. Budujeme vlastní ohrady sebestředné pravdy. S bolestným zklamáním vidí pastýř svou církev rozdělenou navenek i uvnitř. Rozdělení zasahuje naše vztahy. Povrchnost, nedůvěra a strach svědčí o tom, že opravdová láska mezi námi nepřebývá (srv. 1 Jan, 4. kapitola). Místo toho abychom se nechali zavést na dobrou a bohatou pastvu ze zpustlého světa a abychom vydávali svědectví osvobozující pravdy, necháváme v sobě „zaručenými zprávami“ z médií a politickými hrami živit nenávist, odmítání lidí v nouzi, závist…

Neznáme už dobře hlas svého Pastýře, protože nasloucháme těm, kteří si nás kupují a přivlastňují sliby lepšího života na pastvinách našeho bohatého světa. Jak úspěšně Zlý potom rozhání naše myšlenky, rozptyluje nás a svádí na cesty prostřednosti a bezbožnosti v běžných okamžicích života! Jistě, občas si odskočíme podívat se na bohoslužbu, kvůli výčitkám svědomí ráno nebo večer „zabečíme“ modlitbu. Může milovat Pastýř takové stádce?

Ježíšovu odpověď na tuto otázku jsme slyšeli: „za ovce dávám svůj život.“ Křesťané na prvním místě by měli cítit, že se každého člověka dotýká i podobenství o dobrém pastýři, který vyjde za ztracenou ovcí, aby ji přinesl domů. Benedikt XVI. píše: „Pro církevní otce obojí splývalo v jedno: pastýř hledající ztracenou ovci je samo věčné Slovo, a ovce, kterou si bere na záda a s láskou nese domů, je lidstvo, lidské bytí, které on na sebe vzal. Vtělením a křížem nese domů zbloudilou ovci – lidstvo, i mě. Logos, který se stal člověkem, je ten pravý pastýř nesoucí ovci, pastýř, který za námi jde trním a pouštěmi našeho života. Jím neseni se dostáváme domů. On za nás dal svůj život. On sám je život.“

My na prvním místě bychom měli vědět, že Ježíš je Tvář Otcova milosrdenství, a ukazovat cestu k záchraně ostatním lidem, když se necháme oslovit a vést svým pastýřem, Ježíšem.

P. VÍT ZATLOUKAL
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 34 20. – 26. srpna 2019

Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku

Jeden z nejdůležitějších mariánských svátků liturgického roku – Nanebevzetí Panny Marie – prožili křesťané po celém světě.

celý článek


Orel stále roste a mládne

Celá orelská organizace prožije v sobotu 24. srpna na Svatém Hostýně spolu s moravským metropolitou a duchovním rádcem Orla Janem Graubnerem tradiční mariánskou pouť. Tentokrát…

celý článek


Milevsko: Živé místo i naleziště

V klášteře Milevsko působí tři premonstráti, jejichž život zdaleka netvoří jen modlitba. Spravují několik farností na rozsáhlém území jižních Čech, fungují jako…

celý článek


Jak udělat s dětmi herbář

Léto a prázdniny jsou ten správný čas pro zakládání herbářů. Slovo herbář je latinského původu (herba latinsky znamená bylina).

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay