Homilie: Věřím v Boha, jenž stvořil i věci neviditelné

Vydání: 2018/9 Jak prožívají půst naši sousedé?, 27.2.2018

Je neúplné rozjímání o Ježíši a směnárnících v chrámu, pokud soustředíme pozornost na nezbytí odklidit z našich kostelů tretky či křiklavou komerci.

Nejde tu o opojení „zakoušet vlastní trampoty“, ale o Boží vznešenost. Uvažujme o nezbytnosti společenství s Bohem, ne o důsledné znalosti toho, co konali farizeové. Byť v Písmu bylo jakoby vše centrální, neboť jde přece o tentýž život Ducha, povšimněme si nyní souvislosti toho, co je viditelné a neviditelné. Toto dvojí vyznáváme při každém Krédu: Bůh Otec stvořil vše viditelné i neviditelné. Jak je možné z pohledu na nějaký viditelný chrám uvažovat o neviditelném chrámu Krista?

Je nedobré, budeme-li se plnit materialismem, v chrámech provozovat byznys atd., a přitom se budeme prý naplno zaobírat novým chrámem Kristova těla. Církev coby Kristovo tělo je ovšem i „pestrá směs ve strakatém“, leckdy omšelý oděv, slátaný z cárů všech chybných postojů přítomnosti a minulosti, polepený stále novými fleky směšných denních postojů. Ježíš nemá „vehementní hnus“ z nás, ale objímá nás takové, jací jsme.

Svátosti církve směřující ke stavbě Božího chrámu nepůsobí v čistých liniích, jako sklizeň z nebeské nekonečnosti. Jako svátosti jsou pro lidi, podobně i Kristovo tělo je pro člověka. A tělo je spletená životní tkáň. Jako chrámy nejsou uzamčené zámkem, tak i osobní stráž nad prožíváním Kristova těla předpokládá otevřenost a zasvěcování toho, čím vším žijeme, s čím vším do chrámu přicházíme. Úcta k rituálu „čistého chrámu“ nesmí zastínit spolehnutí se na Boha, jenž náš život naplno žije. Tuto (prý) „trapnou proceduru“ viditelného těla nelze ani kvůli Bohu obejít.

A ještě další rozlišení je důležité: Ježíš v dnešním evangeliu nepodniká tažení proti obchodu, ale jde mu o pohled na to, čím primárně žijeme. Z čeho nám více svítí oči: že jsme něco prodali, nebo že nás zasáhl Pán, takže jsme jen jemu mohli právě patřit?

„Chrám“ vůbec není nějaký hmatatelný či popsatelný systém, nýbrž spíše nějaká mohutná krajina, k níž nemáme dopředu vyrobenou kartografickou mapu. Chrám je místo, kde má přednostně domov to, co je v nás nejpěknější, co roste kvůli Pánu.
Tu se neholedbáme, kolika špínami jsme museli projít, ale tiše a vděčně zasedneme do lavic, abychom s Pánem naplno byli. Člověk se uraženě brání poznání, neboť jde o jedinečný úkon dítěte – vztáhnout ruku, nechat se obmýt a nesvalovat vinu na druhého.

Zákon růstu Kristova těla, očišťování církve, není donucování, tyranie pro zfalšování svědomí, není to mrtvá litera ani konvence. Ani determinující přikázání, pořádek, ustanovení, předpis. Slovo Pánovo o chrámu jeho těla je naopak plné útěšných a důležitých dalších slov – vyslovených s vroucností, něhou. Vyslovené Ano vůči nám z hlubokého žhnoucího středu.

Do plného kumbálu harampádí modlitba farizeje odsuzujícího Ježíše s obtížemi vchází. Avšak ani síla nenávisti farizeů nebyla tak mocná, že by zastavila Krista v jeho vítězství. On nás totiž do svého těla již přijal.

P. MICHAL ALTRICHTER SJ


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay