Homilie: Ukáže se, kým jsme se stali

Vydání: 2017/47 Přijeďte k nám, zvou Češi papeže, 21.11.2017

Církevní rok končí zjevením definitivní moci Kristovy vítězné lásky. Pod Kristovu vládu bude svěřen celý svět, všechen čas. Tváří v tvář Kristu Králi bude zjeven i celý náš život. Jasně se ukáže, kým jsme se stali. Určitě budeme překvapeni, protože Boží slávu si nikdo nedokážeme představit, největším překvapením ale bude, až se nám jednoznačně zjeví, pod jakou podobou se nám jí nejvíce dostávalo: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.“ Matoušův obraz posledního soudu jednoznačně stvrzuje, že soud nad námi se konal v každém skutku našeho života a jeho měřítkem je v dnešním textu „jen“ náš vztah k lidem.

V Matoušově líčení vlastně nejde o soudní proces, ale jen o vynesení už přijatého rozsudku, není zde vyslýchání, zjišťování motivace našeho chování, polehčujících okolností. To vše již zjevně proběhlo. Teď je naše chování jen potvrzeno. K třídění hospodářských zvířat a jejich rozdělení na různé strany se dá dohledat spousta dobových reálií, nám snad pro naše účely postačí identifikace levé strany se zlem a pravé s dobrem, která byla v tehdejší kultuře všeobecně přijímána (srov. dobrého lotra po pravici Ukřižovaného). Soud je tedy jasný, a v této chvíli už nezvratný. V žádném případě zde ale nejde o nějaké předurčení ke spáse či zatracení. Soudce, jednoznačně v celé tradici ztotožněný s Kristem, sice hovoří o království připraveném od založení světa, ale Bohem bylo připraveno VŠE pro láskyplné naplnění úkolu člověka. Od počátku pamatoval i na naši vinu a na její očištění v Kristově krvi. Bůh nám nemohl připravit místo zatracení, prázdnoty po dobru. Volba zlé strany je tedy důsledkem našeho jednání proti Božímu obrazu v nás, znovu a znovu chráněnému hlasem našeho svědomí.

Měli-li jsme se podílet na scelení celých dějin v úkonu lásky (eucharistia), byli jsme posláni, abychom rozlišili ta místa, kde se jedná proti lásce, pravdě, spravedlnosti – a k tomu dochází všude tam, kde je ponižován člověk. Nejzřetelnější je to u lidí, kteří nemají šanci obstát ve většinovém proudu, nemohou nám ničím pozemským odplatit lásku, vedou nás tedy k lásce věčné.

Vyvolení ani zavržení služebníci nejsou ale překvapeni tím, že jsou souzeni podle vztahu k nejpotřebnějším, to bylo všeobecně známo. Udivující je to, že nešlo o to, výslovně rozpoznat Ježíše, že „stačilo“ s čistým úmyslem posloužit člověku. Stvoření všech lidí k obrazu Božímu je tu stvrzeno souzením všech lidí bez ohledu na náboženskou příslušnost. Znamená to snad, že rozpoznání Ježíše jako Krista není nutné? Nikoli. Jen v Ježíši Kristu se zjevuje Boží určení každého člověka, v jeho Kříži je osvobození každého člověka, jen pod tímto znamením lze pod Boží vládu shrnout celý svět. Jako by Ježíš zde nebyl někým, koho máme rozpoznat svýma očima, ale byl sám oněma očima, které nám umožní správně, tedy s láskou, vidět celý svět. Až budeme pozváni vidět Boha tak, jak je, bude tomu tedy předcházet otázka, zda jsme předtím viděli každého člověka jako dítě Boží.

P. Petr A. Beneš CSsR

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay