26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Homilie: O doprovázení na cestě do Emauz

25. 4. 2017

|
Tisk
|

Dva muži kráčejí do Emauz, vesnice, o které nevíme, kde leží. Snad na cestě z Jeruzaléma do Jaffy. To naznačuje, že učedníci ani tak nejdou někam, ale spíše jdou odněkud pryč. Jeden z pocestných se jmenoval Kleofáš, jméno druhého není uvedeno. Ten první nebyl v jeruzalémské křesťanské obci nikým neznámým. Podle historika Eusebia byl údajně bratrem sv. Josefa. Nicméně považujme jej za věřícího muže, který zná Ježíše. Cestou se k nim přidá třetí, který se stává jejich duchovním průvodcem. Otázka, proč oba učedníci v muži Ježíše hned nepoznali, se míjí smyslem tohoto textu, který nás chce především zasvětit do problematiky víry a duchovního doprovázení.

Vydání: 2017/17 Tisíce lidí podpořily nenarozený život, 25.4.2017, Autor: Pavel Konzbul


Snad všichni se občas ocitáme v situacích, kdy máme někomu poradit v jeho těžkostech víry. Bohužel se při tom občas chováme jako jeden mnich, který ve středověku doprovázel odsouzence na popraviště. Bylo nevlídné počasí a pršelo. Odsouzenec si postěžoval: „Pane Bože, proč musím tuto smutnou cestu podstoupit za tak strašného počasí?“ Mnich ho chtěl utěšit a tak říká: „Co si stěžuješ, ty lumpe, ty jdeš v tomhle nečase jenom tam, ale já chudák budu muset jít i nazpátek!“
Podívejme se tedy, jak vypadalo Ježíšovo doprovázení učedníků jdoucích z Jeruzaléma. Když se připojuje ke dvojici, začíná s nimi rozhovor otázkou: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Výchozím bodem je povzbuzení k vypovězení toho, co mají na srdci. Kristus neklade řadu otázek, ale zajímá se o to, co učedníci prožívají a co cítí. Skrze pocity se často projevuje Bůh nebo naopak zlý duch. Důsledkem toho, že pocity sdělíme, je možnost podívat se na ně z odstupu, čímž vzroste naše svoboda. Tím se můžeme vyvarovat dvou nebezpečí v duchovním životě, kterým je jednak banalizace toho, co jsme zažili, a na straně druhé přílišná dramatizace.
Když učedníci sdělili, co měli na srdci, ujal se slova jejich průvodce, „začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma“. A učedníci mu rozuměli, protože hovořil o tom, co znali. Zajímavý je výrok jednoho ruského starce, duchovního otce, kterého kritizovali za to, že mrhá časem, když radí staré venkovské ženě, jak se starat o krocany. Starec se ohradil tvrzením, že krocani jsou pro tuto ženu celým jejím životem. Vedení má tedy promlouvat k člověku v konkrétních situacích života. Je zbytečné a někdy i nemístné odpovídat náboženskými frázemi, to je pak lepší mlčet.
Učedníci se cítí ve společnosti neznámého dobře, přesvědčí jej slovy: „Zůstaň s námi, vždyť již je k večeru a den se schyluje.“ Bylo tedy asi v polovině odpoledne a Ježíš dělal, „jako by chtěl jít dál“. Kdo druhého duchovně doprovází, nevnucuje se. Když je požádán, zůstává, aby pomohl, poradil, jinak jde dál, protože ví, že doba příhodná teprve přijde.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou